Zahájení oddílové činnosti v novém školním roce 2021/22

V září 2021 opětovně zahajujeme po covidové pauze naší oddílovou činnost. Letní tábor máme úspěšně za námi a tak je čas pustit do tradiční pravidelné celoroční práce. AOPK ČR (Regionální pracoviště Liberecko) podepsala před několika měsíci smlouvu s organizací Europarc Federation o podpoře naší činnosti v následujícím období a tak nic nestojí v pokračování realizace mezinárodního programu „Junior Ranger“ v CHKO Jizerské hory.

Schůzky se zatím budou konat 1x měsíčně v naší klubovně v Liberci – Kateřinkách. 1x měsíčně se vydáme na víkendovou výpravu do okolních chráněných území  s přenocováním buď na některé z terénních základen či pod širákem (pokud to počasí dovolí). Čeká nás také velká několikadenní akce o podzimních prázdninách do vzdálených krajů, tradiční oddílové vánoce na Tetřeví chatě a samozřejmě v únoru o jarních prázdninách zimní tábor. Jako každoročně, budeme také pomáhat Jizerským horám na několika brigádách, monitorovat sýce a tetřívky a pomáhat při sledování netopýrů.

Termíny výprav do konce letošního roku jsou v kalendáři, termíny schůzek budou upřesněny na první výpravě dle aktuálního rozvrhu členů.

Do nového školního roku přijímáme nové členy, děvčata a chlapce ve věku od 12  do 18 let se zájmem o přírodu a její ochranu. Spodní věková hranice není striktně omezena, určitě rádi mezi námi uvítáme i děti, které jsou sice mladší, ale jsou zdatné a mají o naši činnost opravdový zájem. Pro letošní školní rok máme volná poslední 3 místa, takže pokud se chcete přihlásit, neváhejte.

Přihlásit je možné se pomocí webového formuláře. Podrobnosti zašleme přihlášeným mailem.

V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat.

Podzimní Junior Ranger Camp – Tetřevky 28. – 31. 10. 2021

Do hor vstoupil naplno podzim. Koruny staletých buků září mnoha barvami a ranní mrazíky dávají tušit brzkému příchodu zimy. Návštěvníků ubývá a v horách panuje zvláštní čas. Ale mladí strážci se ještě zdaleka neukládají k zimnímu spánku a proto se  právě v této době vydáme na velkou podzimní výpravu do Jizerek.

Čeká nás nabitý program – navštívíme zapadlá místa s krásnou přírodou, zkusíme hledat připomínky zašlých časů – tajuplné pomníčky, při příznivém počasí si konečně vyzkoušíme slaňování z některé z jizerských skal a také budeme trochu pracovat.

Čas zbyde také na nějaké napínavé hry (možná i v noci) a třeba i na poslední letošní táborák či večerní posezení s kamarády při petrolejkách v naší terénní stanici Tetřeví chata, která nám poskytne během celé akce své přístřeší.

Sraz: čtvrtek 28. 10. 2021 v 8:45 hod. na parkovišti na Tržním náměstí v Liberci
Návrat: neděle 31. 10. 2021 ve 14:30 hod. na vlakovém nádraží v Liberci (ti co bydlí na Frýdlantsku se mohou odpojit ve 13:40 hod. před nádražím v Hejnicích)
S sebou: batoh, kotníkové boty do terénu (pohorky nebo kanady apod.), plátěné kalhoty, bundu větrovku, pláštěnku, svetr, zelenou košili, věci na převlečení, náhradní ponožky 3x, čepici, rukavice, bavlněný šátek, povlečení na spaní (pokud již nemáš na chatě), hygienické potřeby, ručník, svítící baterku (čelovku), nůž, KPZ, láhev na pití, zápisník + psací potřeby, píšťalku na krk
Jídlo: svačinu na čtvrtek dopoledne, ostatní jídlo bude společné (netahejte zbytečně sladkosti –  jsou dobrou potravou pro naše všudypřítomné hladové myšice)
Účastnický poplatek: 450 Kč (zahrnuje část nákladů na dopravu a společné stravování) – vybírá se při odjezdu
Přihlášení: pomocí webového formuláře co nejdříve, nejpozději do úterý 26. 10. 2021 18:00

 

Udělení titulu organizace uznané MŠMT

Český svaz ochránců přírody v září 2021 opětovně obhájil prestižní titul nestátní neziskové organizace uznané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro práci s dětmi a mládeží pro období 2022 – 2023. 

Udělení titulu je uznáním pro NNO s nadregionální působností, které jsou primárně zaměřeny svou činností ve prospěch dětí a mládeže. Současně jde o vyjádření uznání organizacím za dlouhodobou celoroční práci s dětmi a mládeží. 

Výprava do Zadní země 1. – 3. 10. 2021

Sešlo se nás v pátek na libereckém vlakovém nádraží celkem 10. Bylo hezké počasí – babí léto v plném proudu a slibovalo pěkný víkend. Společně jsme tedy vydali na cestu vlakem přes dva státy do nejsevernější části Čech – Šluknovského výběžku. Těsně před setměním jsme pak dorazili na základnu – terénní stanici AOPK ČR v Dolní Chřibské. Ubytovali jsme se, každý se navečeřel z vlastních zásob. Mezitím dorazil ještě Míla s Vaškem a tak nás bylo celkem 12. Večer jsme si společně promítli filmy o národním parku České Švýcarsko – o divoké krajině, do jejíž části vyrazíme druhý den. 

V sobotu po snídani jsme se vydali na autobus do Kyjova, ten nám však projel kolem očí, aniž by zastavil. Čekali jsme totiž na opačné straně silnice. A tak jsme zvolili náhradní variantu: přešli jsme na náměstí do Chříbské a odtud jsme pak odjeli jiným autobusem přes Krásnou Lípu až na Vlčí Horu. Odtud jsme se pak šli pěšky po Köglerově stezce (mimochodem nejstarší naučné stezce u nás) do nitra Národního parku České Švýcarsko. Brzy jsme odbočili ze značené turistické cesty a vydali se divokým údolím Malého Vlčího potoka. Brodili jsme se bažinami, pozorovali okolní skalní stěny, ale také jsme si nemohli nevšimnout rozsáhlých škod na smrkových porostech, jež byly způsobené kůrovcovou kalamitou. Po několika kilometrech putování divočinou jsme došli k Turistickému mostu, kde jsme v přístřešku společně poobědvali. Pak jsme se vypravili proti proudu říčky Křinice romantickým Kyjovským údolím. Cestou jsme si zahráli několik her, aby nám cesta lépe ubíhala. Asi po hodině jsme dorazili do osady Kyjov, kde jsme si dali limonádu a někteří to doplnili také nějakou tou sladkou dobrotou.  Za chvíli přijel autobus, který nás odvezl až do Chřibské. Rychle jsme uvařili večeři a poté jsme se sešli opět v klubovně, abychom si promítli napínavý film k 83. výročí Mnichovské zrady a obsazení pohraničí – tedy oblastí, ve kterých dnes žijeme. 

V neděli nás po probuzení opětovně vítal slunečný den. Posnídali jsme vánočku s kakaem, uklidili základnu a poté jsme pomohli panu správci s úklidem a sekáním přilehlé zahrady. Okolo půl dvanácté jsme se vydali na náměstí v Chřibské, odkud nás autobus dovezl do Rybniště na vlak. Za necelou půldruhou hodinu, během které jsme projeli opět dvěma sousedními státy, jsme byli zpět v Liberci.

Fotografie z výpravy

Za jelení říjí 10. – 12. 9. 2021

Začal nový školní rok a po delší covidové pauze jsme opětovně mohli opětovně rozjet naplno naší činnost. A proto jsme hned v polovině září uspořádali tradiční výpravu do Jizerských hor, abychom společně pozorovali jelení říji, která již touto dobou byla v plném proudu.

Sešlo se nás v pátek na libereckém autobusovém nádraží celkem 12. Mezi nimi i několik nováčků, kteří s námi vyrazili poprvé na výpravu. Odtud nás několik ochotných rodičů odvezlo auty až k bedřichovské hájence. Společně jsme pak pokračovali přes Hřebínek na Tetřeví chatu. Na chatě již čekal Tomáš, který zde od rána opravoval se zedníkem prasklý komín. Posadili jsme se kolem táborového kruhu a zahráli jsme si úvodní seznamovací hru, v zápalu které jsme se trochu dokola pomlátili srolovanou dekou. Poté jsme se rychle ubytovali, navečeřeli a se setměním jsme vyrazili na Žďárek poslouchat jelení řev. Bylo to velmi zajímavé, několik jelenů troubilo kolem za jasné noci jako o závod. Po návratu jsme se opět sešli u táborového ohně a za zpěvu kultovní jizerské písně „Island“ jsme vztyčili na stožár naší  oddílovou vlajku. Trochu jsme si pak vyprávěli, zpívali naše táborové písničky, ale také jsme se učili pozorovat noční oblohu a určovat sever. Těsně před večerkou  ještě dorazil Míla s Vaškem, takže nás nakonec bylo celkem 15.

V sobotu nás přivítalo ráno celkem slušné počasí, a tak po rozcvičce do půl těla a společné snídani jsme rychle udělali ranní nástup, vztyčili vlajku a mohli jsme začít hrát první velkou terénní hru. Soutěžilo se ve dvou týmech, které se nesměly za žádnou cenu roztrhnout. Každý tým se společně musel držet pláště pneumatiky, kterou musel donést do Štolpichu a dotknout se u prvního mostu kovového zábradlí. Jenže se vloudilo malé nedorozumění, první most, který byl plánován jako cílový, neměl zábradlí kovové, ale dřevěné. A tak družstva běžela Velkým Štolpichem dolů až k pomníku císařovny Sisi, kde se nachází most s opravdovým železným zábradlím. Zpátky se tak vrátili všichni notně zpocení a doslova vysílení. Po krátké pauze následovala soutěž ve sběru borůvek, při které se našlo také mnoho pěkných smrkových hřibů. Následoval oběd, polední pauza a pak opět další hra. Tentokráte muselo každé družstvo za určený časový úsek donést co nejvíce vody v ešusech ze Štolpichu. Bylo to pro všechny náročné, protože ještě neodezněla bolest nohou z dopolední drsné hry. Bohužel začalo již během hry krápat, což nám překazilo plánovaný odpolední horolezecký výcvik. Místo toho jsme se sešli v klubovně a povídali jsme si o pohybu v horách a o vybavení do terénu. Čas rychle uplynul, mezitím déšť ustal a tak zbylo času ještě na několik drobnějších her. Mezitím děvčata obalila houbové řízky z nalezených hřibů a k tomu ještě plátky sýra na smažený sýr. Poté se konala večerní hostina a i několik zarytých odpůrců konzumace hub se nechalo zlákat výtečnými houbovými řízky, které zmizely z velkých mís během několika málo minut. Po opulentní večeři následovala příprava poradního ohně, ke kterému jsme se setměním zasedli. Povídali jsme si o tom, co nás během následujícího školního roku čeká a nemine. Při tom jsme zpívali a opětovně jsme pozorovali hvězdy. Na závěr přišlo malé překvapení – na stole před chatou se objevil meloun s vyřezanou osmičkou a kolem něj 15 skleniček s nealkoholickým sektem. To malý Vašík slavil své 8. narozeniny a táta Míla mu připravil horskou hostinu. Všichni jsme si s Vaškem připili a následovala konzumace obrovského melounu. Poté jsme s plnými břichy ulehli a za chvíli se z chaty ozývalo jen slastné oddechování.

V neděli jsme se probudili do typického jizerského mlžného rána – známka toho, že podzim již neúprosně vstoupil do našich hor. Posnídali jsme domácí koláč z vlastnoručně natrhaných borůvek, který jsme doplnit jogurtem – jak jinak také s borůvkami. Potom jsme si sbalili, uklidili chatu a skupina kluků vyrazila s Tomášem a Mílou směrem k Čihadlům, kde nám nechal místní revírník pokácet silný suchý smrk vhodný na výrobu špalků na štípání dřeva. Tak jsme jej rozřezali, silné špalky jsme naložili a odvezli na chatu. Mezitím se čas naklonil a tak krátce před dvanáctou valná většina vyrazila dolů Velkým Štolpichem do Hejnic na vlak, který všechny odvezl domů k maminkám.

Fotografie z výpravy

 

Výprava do Zadní země 1. – 3. 10. 2021

Zadní země je odlehlý kraj. Cesta tam trvá dlouho a je nutno jít pěšky. Chybějí cesty a po těch, které v lesích jsou, nesmějí jezdit auta. Proto i lidí přichází málo. Chybí pitná voda a scházejí tedy hostince a nocležny. I proto přichází málo návštěvníků a ti, kteří přijdou, musí svá lože nosit sebou a před nocí je prostřít pod skalní převisy. Chybějí dobré, podrobné mapy Zadní země. V roklích, které se zdají napoprvé nespočetné a nezbadatelné, lze strašlivě zbloudit. Čechy jsou sice královstvím pískovcových měst, ale žádné z jejich skalních bludišť se nemůže rozlohou, divokostí a osamělostí rovnat Jetřichovickým stěnám. Zadní země je odlehlý kraj. 

Miloslav Nevrlý – Náčelník (Chvály Zadní země)

Zveme Tě na první podzimní výpravu, tentokráte do odlehlého kraje na samém konci Čech – Zadní země. Budeme muset vlakem projet 2 cizí státy, než se dostaneme do míst, kde se rozkládá náš nejmladší národní park.

Společně se vypravíme do temných skalních roklí, budeme putovat pustými žleby či se brodit mechem zarostlými vlhkými soutěskami. A třeba při tom poznáme tajemství legendární Soví jeskyně, kde končí příběh stejnojmenné knihy od Miloše Zapletala. Ale třeba také zavítáme do divokého údolí říčky Křinice budeme se moci projet po její hladině. A možná zažijeme i další věci, vše záleží na počasí, které nám přichystá duch zadní země.

Večery budeme trávit v terénní stanici AOPK ČR v Dolní Chřibské, která nám poskytne během výpravy veškeré zázemí a ubytování. 

Sraz: pátek 1. 10. v 16:40 před odjezdovou halou hlavního vlakového nádraží v Liberci
Návrat: neděle 3. 10. v 14:30 tamtéž
S sebou:

batoh, spací pytel, přezůvky, svítící baterku (čelovku), kotníkovou obuv naimpregnovanou proti vodě (pohorky, kanady atd.), pláštěnku, svetr, náhradní ponožky 2 x, věci na převlečení, hygienické potřeby + ručník, zavírací nůž, KPZ, zápisník + tužku, bavlněný šátek, láhev s vodou, píšťalku, na sobě bundu větrovku, košili nebo mikinu, plátěné kalhoty, občanský průkaz nebo pas případně jakoukoli průkazku s fotografií a datem narození nebo průkaz ČSOP (pokud máš), respirátor FFP2

Jídlo:

na pátek studenou večeři, na sobotu snídani, na neděli svačinu do vlaku, ostatní jídlo (sobotní oběd a večeře a nedělní snídaně) bude společné

Účastnický poplatek:

200 Kč – vybírá se při odjezdu (zahrnuje náklady na dopravu a stravování)

Přihlášení:

pomocí webového formuláře ( uzávěrka přihlášek středa 29. 9. 2021 18:00 hod.)

Upozornění:

všechny věci musí být sbaleny v batohu, aby každý účastník měl volné ruce

Zahajovací schůzka v novém školním roce 2021/22

Dne 22. 9. 2021 se od 16:30 do 18:00 hod. v klubovně ČSOP v Liberci – Kateřinkách (Kateřinská 73, Liberec XVII – objekt bývalé lesní správy) uskuteční první schůzka v novém školním roce. Všichni členové a další zájemci jsou vítáni. Spojení je z centra Liberce autobusem MHD č. 13 (stanice Kateřinky – Lesní správa).

S sebou si všichni vezmou zápisník, psací potřeby, noví členové pak vyplněnou a podepsanou přihlášku k členství v ČSOP + členský příspěvek na rok 2021 (za jednoho člena činí 300 Kč, za 2 a více příslušníků jedné rodiny, tzv. rodinné členství,  se pak platí jednotný členský 600 Kč ročně bez ohledu na počet přihlášených členů rodiny).