Náš oddíl se nedávno zúčastnil mezinárodního setkání mládeže v okolí německého Angermünde – v bučinách, které jsou součástí UNESCO-Welterbe-Wald Grumsin a na Rujáně (NP Jasmund). Celá akce byla zaměřena na ochranu přírody a udržitelnost. S hrdostí jsme reprezentovali Českou republiku a představili naší NPR Jizerskohorské bučiny, které byly nedávno zapsány na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.
Týdenní program byl plný inspirativních workshopů a aktivit, které nám umožnily sdílet zkušenosti a nápady s mladými lidmi z různých koutů Evropy. Setkání se zúčastnily delegace z těchto zemí: Německo, Bulharsko, Itálie, Slovinsko, Česká republika, Ukrajina.
Společně jsme se věnovali studiu starých bukových lesů, které jsou součástí světového dědictví UNESCO. Tento projekt si klade za cíl vzdělávat mladé lidi o významu ochrany přírodního bohatství, podpoře aktivního občanství a vzájemné kulturní výměně. Bylo úžasné vidět, jak se i přes jazykové a kulturní rozdíly dokážeme spojit pro společnou věc.
Jizerskohorské bučiny: Náš příspěvek k ochraně přírody. Jedním z hlavních bodů naší prezentace bylo představení Jizerskohorských bučin. Tato národní přírodní rezervace rezervace je skvělým příkladem, jak můžeme chránit unikátní ekosystémy. Naše prezentace se setkala s velkým ohlasem a inspirovala naše zahraniční partnery k diskuzi o podobných projektech v jejich domovských zemích.
Tato zkušenost nám potvrdila, že i malé skupiny mohou mít velký vliv na mezinárodní úrovni. Nejenže jsme se vrátili s novými nápady a přátelstvími, ale také jsme se přesvědčili, že ochrana přírody nezná hranic.
Fotografie z akce jsou v naší fotogalerii. Fotografie týkající se přímo účasti našeho oddílu najdete zde.
Další setkání je plánováno na příští léto a uskuteční se v národním parku Central Balkan v Bulharsku.
Celý projekt je podporován EU v rámci programu Erasmus+.
Rok 2025 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen Rokem obojživelníků. Zároveň je řešen rozsáhlý projekt nazvaný Naše mokřady v době klimatické změny. Hlavním cílem je upozorňovat veřejnost na význam vody v krajině, na to, že vodní biotopy je prostě nutné chránit i že státem silou protlačované přehradní nádrže nejsou dobrým řešením ani proti povodním ani proti suchu.
Sešli jsme se v sobotu ráno na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme se vydali autem na severozápad do Šluknovského výběžku. Cestou se k nám v Jablonném v Podještědí připojilo ještě auto s účastníky z Osečné. Poté jsme se vydali společně cestou přes zamlžený a zasněžený Šébr, dále pak přes Rumburk a Šluknov do nejsevernější obce v ČR – Lobendavy, 
Tetřeví chata. Budeme podnikat zimní výlety do okolí, při dobrých sněhových podmínkách výlety na běžkách, budeme pozorovat stopy tetřívků. Kromě toho si zkusíme zimní bivak na sněhu a užijeme si několik dobrodružných her.
Sešli jsme se v pátek 13.12.2024 na autobusovém nádraží v Liberci. Odtud jsme odjeli do Ferdinandova, kde se k nám připojili další členové a společně jsme vyrazili po Vodárenské cestě do údolí Velkého Štolpichu. Na konci Vodárenské jsme přebrodili Štolpich a pokračovali po turistické značce vzhůru do NPR Jizerskohorské bučiny. Na cestu nám jasně svítil měsíc a tak jsme ani nepotřebovali čelovky. Od pomníčku císařovny Sisi nám postupně začal křupat pod nohama sníh. V údolí panovala zvláštní tajuplná romantická atmosféra prosvětlená měsíčním svitem. Cestou nahoru jsme si prohlédli první ledopády. Asi za 70 minut jsme byli na chatě, která byla celá zavátá sněhem (bylo zde cca 35 cm sněhu). Zatopili jsme, vybalili jsme si a poté společně povečeřeli u roztopených kuchyňských kamen. Zanedlouho jsme zalehli ke spánku a zachumlali se do prochladlých peřin.