zimní

Zimní Junior Ranger camp Tetřeví chata 9. – 11. 3. 2026

Tomáš Aktuality, Tábory , ,

Zimní ochranářský tábor Junior Ranger Camp na základně Tetřeví chata přinese mladým nadšencům do přírody pět dní plných dobrodružství, zimních výprav a praktické ochrany krajiny. Tábor proběhne 7.–11. 3. 2026 (jarní prázdniny) v srdci Jizerských hor a je určen pro mládež se zájmem o přírodu, ekologii a pohyb v horském terénu.

❄️ Zimní dobrodružství s přesahem

Účastníci se mohou těšit na kombinaci zimních aktivit a skutečné ochranářské práce. Program zahrnuje:

  • zimní výpravy na sněžnicích či běžkách
  • základy zimního bivakování a bezpečného pohybu na horách
  • orientaci v terénu a práci s mapou
  • pozorování stop zvěře a zimní ekosystémy
  • praktickou pomoc při ochraně přírody

Tábor propojuje zážitek z hor s odpovědností vůči krajině. Mladí „rangeři“ si vyzkouší, jaké to je být součástí týmu, který aktivně pečuje o chráněné území.

🏡 Zázemí Tetřeví chaty

Základnou tábora je Tetřeví chata – terénní stanice využívaná pro ekologickou výchovu a ochranářské programy. Poskytuje jednoduché, ale útulné zázemí uprostřed horské přírody. Večery patří společnému programu, hrám, sdílení zážitků a debatám o přírodě.

🌲 Pro koho je tábor určen

Zimní Junior Ranger Camp je vhodný pro mladé lidi přibližně od 12 do 18 let, kteří:

  • mají rádi přírodu a pohyb venku
  • chtějí zažít opravdovou zimní atmosféru hor
  • nebojí se fyzické aktivity ani zimních podmínek
  • chtějí se naučit nové dovednosti a poznat stejně naladěné kamarády

🎒 Co si odnesete

Kromě zážitků ze zasněžených Jizerských hor si účastníci odvezou nové znalosti o ochraně přírody, větší samostatnost, týmového ducha a možná i inspiraci pro další cestu v oblasti ekologie a ochrany krajiny.

Zimní Junior Ranger Camp není jen tábor – je to zkušenost, která spojuje dobrodružství, přátelství a smysluplnou činnost pro přírodu.

Přihlášení:

  • Máme ještě volná místa, takže pokud nejsi žádné ořezávátko, aby jsi se v zimě rozpustil(a) ve sněhu, neváhej vyrazit s námi.
  • Přihlásit se můžeš pomocí webového formuláře, podrobné informace Ti zašleme. Uzávěrka přihlášek je 4. 3. 2026. 
  • Cena tábora je 900 Kč.
  • Program tábora bude závislý na sněhových podmínkách, proto případná výstroj  bude upřesněna dle aktuální předpovědi počasí a výšky sněhové pokrývky.

Jizerská soví noc 5. – 6. 4. 2025

Tomáš Kronika , , ,

Když jsme plánovali tuto výpravu, věřili jsme, že počasí nám bude přát, ale vše bylo nakonec jinak.

Sešli jsme se v sobotu ráno ve Ferdinandově, odkud jsme vyrazili Velkým Štolpichem vzhůru na Tetřevky. Svítilo sluníčko a dole bylo jaro v plném proudu. Za necelou hodinku jsme byli nahoře. Kolem základny ležely ještě velké zbytky sněhu.

Rychle jsme zatopili, uvařili si oběd a po krátkém odpočinku jsme vyrazili po zasněžené cestě přes Žďárek do sedla Holubníku. Zde jsme uklízeli odpadky po neukázněných turistech. Bylo jich požehnaně. Cestou zpět jsme ještě vysbírali příkopy podél lyžařské magistrály, které byly plné plastových sáčků od různých energetických dobrůtek pro lyžaře. Bohužel se začalo kazit počasí, zatáhlo se a začalo mrznout. Navečer se ještě přidal silný vítr.

Vyrazit na monitoring sýců byl nesmysl, protože ve stávajícím větru bychom nic neslyšeli. Proto jsme po krátkém váhání zůstali na základně a udělali si hezký večer v klubovně při zpěvu kytary a četbě z kultovní Knihy o Jizerských horách od Míly Nevrlého.

Ráno sice opětovně prosvítalo mezi mraky slunce, ale docela dost mrzlo. Po snídani, ke které jsme měli oblíbenou domácí buchtu čerstvě upečenou v troubě našeho kuchyňského sporáku, jsme rychle uklidili a vydali se oklikou přes sedlo pod Ptačími Kupami do Malého Štolpichu a to pěkně krkolomnou zkratkou. Kolem poledne jsme již byli ve Ferdinandově, kde jsme se rozešli.

I když počasí nevyšlo a nesplnili jsme původní cíl, byla do příjemná a pohodová výprava.

Zimní Junior Ranger Camp 1. – 5. 3. 2025

Tomáš Kronika, Tábory , ,

Jako každoročně, vyrazili jsme i letos o jarních prázdninách na tradiční zimní Junior Ranger camp na naší základnu na Tetřeví chatě v Jizerských horách. I když nás moc nebylo, vyrazili s námi také Carlo a Škubis – vedoucí turnovských skautů.

První den – sobota

Sešli jsme se ráno ve Ferdinandově, odkud jsme vyrazili zasněženým Velkým Štolpichem vzhůru. Asi za hodinu jsme byli nahoře, zatopili a ubytovali jsme se. Asi za hodinu po nás dorazil Carlos, náš správce Tetřeví chaty. Odpoledne jsme věnovali vymalování zdi v ložnici,  která byla poškozena lednovou havárií vody. Večer jsme si povídali, hráli na kytaru a poté šli spát.

Druhý den – neděle

Ráno po probuzení jsme se nasnídali a poté jsme vyrazili na běžkách do lyžařské stopy. Vypravili jsme se kolem Smědavské hory k pomníčku spadlých francouzských letadel. Zde byla stopa zničená pěšími turisty a tak byla jízd velmi náročná. Navíc byla taková kvalita sněhu, že nešlo pořádně namazat. Takže nám to střídavě podkluzovalo nebo lepilo. Po objezdu Smědavské hory jsme se přes Čihadla vrátili zpátky na chatu. Zde jsme se konečně svezli v pořádné stopě a tak cesta zpět byla velmi rychlá. Zatopili jsme si, uvařili polévku a odpoledne ještě někteří vyrazili se Škubisem zabruslit si směrem na Hřebínek. Večer byly opět hry a povídání.

Třetí den – pondělí

Ráno nás přivítalo slunečné předjarní počasí. Proto jsme rychle po snídani opětovně nazuli běžky a vyrazili jsme upravenou stopou přes Čihadla na Rozmezí. Odtud pak byl nádherný rychlý sjezd na Kristiánov na umrzlém sněhu. Zde jsme si sedli na lavici před bývalou hájenku a chvíli jsme se hřáli na jarním sluníčku. Poté jsme se vydali po „Panelce“ přes Bílou bučinu na chatu. Kolem Krásné Máří byl již roztátý sníh a tak jsme museli místy přenášet lyže. Okolo 15 hodiny jsme dorazili na chatu, zatopili a opět jsme  uvařili polévku. Mezitím dorazila Carlosova manželka Jedlička. Večer jsme opětovně zpívali s kytarou a hráli pár her.

Čtvrtý den – úterý

Opětovně bylo ráno slunečné počasí. Proto jsme se rozhodli k trošku drsnějšímu podniku – výpravě na sněžnicích lesem pasekami přes sedlo Holbníku na Sněžné věžičky. Cesta byla nádherná, ale na jarním firnu a se sluncem ve tvářích docela rychle ubíhala. Okolo 11 hodiny jsme byli nahoře. Vylezli jsme na vyhlídkovou plošinu, odkud byl překrásný daleký rozhled. Zpět jsme se vypravili přímo průsekem dolů směrem k Čihadlům. Poté jsme zabočili na Exkursní stezku a došli k Černému potoku. Ten jsme museli v husté mlazině překonat. Pro některé to bylo docela náročné, když zapadli do hlubokých sněhových jam. Konečně jsme se vyškrabali na magistrálu. Tam jsme se rozdělili, část šla přes Žďárecký chodník, část šla přímo po magistrále na chatu. Cestou jsme potkali jednu výpravu znavených studentů na lyžařském výcviku, jinak bylo minimum lyžařů. Po příchodu opětovně polévka, odpočinek, večeře a závěrečné posezení.

Pátý den – středa

Ráno budíček, snídaně a velký úklid základny. Okolo 11 hodiny jsme pak vyrazili Velkým Štolpichem dolů. Sněhu bylo o poznání méně a tak ubíhala cesta  docela rychle. Ve Ferdinandově jsme se rozloučili a rozešli jsme se do svých domovů.

Fotografie z akce zde.

Mimořádná výprava – výnos proviantu na Tetřevky 22. 2. 2025

Tomáš Kronika , ,

Sešlo se nás v sobotu ráno ve Ferdinandově celkem 5 obětavých dobrovolníků. Naložili jsme si batohy zásobami potravin pro zimní tábor a vyrazili jsme vzhůru Velkým Štolpichem.  Do tváří svítilo sluníčko, ale cesta byla s 20 kg batohem na zádech náročná. Cca za 70 minut jsme byli na chatě. Zde jsme všechno vyložili, zatopili a zavěsili jsme krásnou starožitnou stahovací lampu do jídelny. Zároveň jsme dobili akumulátory. Cca za 2 hodiny jsme vyrazili zpět Štolpichem dolů do Ferdinandova, odkud jsme autem přejeli do restaurace Dělnický dům, kde jsme si dali závěrečný pozdní oběd. 

Výprava na Zábrdku 15. 2. 2025

Tomáš Kronika ,

Sešli jsme se v sobotu ráno Liberci na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme vyrazili autem do Osečné. Zde jsme přibrali ještě Martina a Jirku, takže nás bylo celkem 6. Přesunuli jsme se k vodárně pod Těšnovem, kde jsme zaparkovali a vydali se pěšky podél toku Zábrdky. Bylo docela hezké slunečné počasí.

Cestou jsme si prohlédli vodní náhon u Zourovského mlýna, dále pak vodotrysk s ledopádem nedaleko Růtova mlýna. Pak jsme si prohlédli trkač Prosečské vodárny, který se nachází přímo u Zábrdky. Okolo 11 jsme poté došli na skautské tábořiště, kde jsme zatopili v polních kamnech, opekli jsme si buřty a uvařili čaj.

Poté jsme vyrazili zkratkou vzhůru do bývalé obce Proseč, kterou jsme si celou prohlédli a seznámili se s její historií. Pak jsme vyrazili zpět terénem směrem k bývalému hradu Křída. Šlapali jsme ve sněhu a nebyla to žádná hitparáda. K hradnímu ostrohu jsme se nedostali, protože svah byl tak zmrzlý a klouzavý, že to bylo nebezpečné. Proto jsme náročným traverzem lesíkem sestoupili přímo k autu.

Protože jsme měli ještě trochu času, vydali jsme se na závěrečné posezení do Penzionu Eva v Kryštofově Údolí, kde jsme si dali všichni ovocný pohár a horký čaj.

Výprava byla sice fyzicky náročnější, ale pohodová a díky pěknému počasí jsme toho dost viděli.

Výprava na „Nordkap“ – k nejsevernějšímu bodu ČR 18. 1. 2025

Tomáš Aktuality, Kronika ,

Sešli jsme se v sobotu ráno na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme se vydali autem na severozápad do Šluknovského výběžku. Cestou se k nám v Jablonném v Podještědí připojilo ještě auto s účastníky z Osečné. Poté jsme se vydali společně cestou přes zamlžený a zasněžený Šébr, dále pak přes Rumburk a Šluknov do nejsevernější obce v ČR – Lobendavy, osady Severní. Zde nás přivítalo jasné slunečné počasí. Zaparkovali jsme u pomníku padlým ve světových válkách a vydali jsme se po úzké silnici k bývalému hraničnímu přechodu. Zde jsme si prohlédli krásnou repliku čs. hraničního orientačního sloupu z první republiky. Poté jsme se vydali zasněženou pěšinou přímo podél státní hranice až k nejsevernějšímu bodu ČR, který jsme okolo půl dvanácté dobyli. Po malé svačině jsme pokračovali dále po demarkaci zpět směrem k osadě Severní. Cestou jsme si prohlíželi zajímavé lesní ekosystémy po obou stranách zemské hranice a pozorovali rozdíly v lesním hospodaření v Čechách a sousedním Sasku. Narazili jsme také na několik kešek, do nichž jsme se zapsali.

Původně jsme si chtěli rozdělat oheň na táborové základně Klondajk, která se nachází cca 2 km od osady Severní, ale když jsme tam dorazili, byla základna obsazená návštěvníky. Proto jsme popošli cca ještě 0,5 km dále, kde jsme si na rozcestí rozdělali malý oheň, opekli špekáčky a uvařili čaj. Poté jsme se vydali zpět k autům a vyrazili zpět do naší domoviny.

Protože do plánovaného návratu zbývala ještě chvíle času, zastavili jsme se ještě na Fojtce, v PP Pod Dračí skálou, na místech, která se pojí s dávnými oddílovými tradicemi. Zde jsme se na chvíli zastavili u hrobu zakladatele Mladých ochránců Jizerských hor, Honzy Hrušky. Pak jsme odklidili spadané větve z oplocenky kolem chráněného území a pomalu jsme se vydali autem zpět do Liberce.  

Fotky z výpravy

Oddílové vánoce – Tetřeví chata 13. – 15. 12. 2024

Tomáš Aktuality, Kronika , , ,

Sešli jsme se v pátek 13.12.2024 na autobusovém nádraží v Liberci. Odtud jsme odjeli do Ferdinandova, kde se k nám připojili další členové a společně jsme vyrazili po Vodárenské cestě do údolí Velkého Štolpichu.  Na konci Vodárenské jsme přebrodili Štolpich a pokračovali po turistické značce vzhůru do NPR Jizerskohorské bučiny. Na cestu nám jasně svítil měsíc a tak jsme ani nepotřebovali čelovky. Od pomníčku císařovny Sisi nám postupně začal křupat pod nohama sníh. V údolí panovala zvláštní tajuplná romantická atmosféra prosvětlená měsíčním svitem. Cestou nahoru jsme si  prohlédli první ledopády. Asi za 70 minut jsme byli na chatě, která byla celá zavátá sněhem (bylo zde cca 35 cm sněhu). Zatopili jsme, vybalili jsme si a poté společně povečeřeli u roztopených kuchyňských kamen. Zanedlouho jsme zalehli ke spánku a zachumlali se do prochladlých peřin.

Ráno nás probudil chlad, rychle jsme zatopili a uvařili snídani. Poté jsme začali odklízet sníh kolem chalupy a nosit dřevo. Po obědě jsme nazdobili malý stromeček a Jirka s Martinem začali slepovat papírový Betlém. Okolo 14 hodiny pak dorazili ještě 3 členové rodiny Köhlerových. Společně jsme pak ještě vyrazili do lesa nazdobit stromeček pro zvířata zavěšenými mrkvemi. A pak nadešel čas chystat slavnostní večeři. V 18:30 jsme pak zasedli v klubovně k lovecké hostině a po krátkém přípitku se začala servírovat jelení kýta na šípkách s karlovarským knedlíkem. Rychle bylo vše snědeno. Po umytí nádobí jsme pak zasedli kolem stolu a povídali jsme si o oddílových plánech na příští rok – brigádách, táborech a práci pro naše hory. Pak jsme zapálili svíčky na stromečku a začaly se rozdávat dárky od kamarádů. Pak jsme zpívali koledy a oddílové písně. Okolo 22 hodiny jsme zalehli tentokráte již do prohřátých postýlek.

V neděli ráno nás uvítalo 10 cm nové sněhové pokrývky, která přibyla během noci. Zatopili jsme a okolo 8:30 jsme zasedli ke společné snídani. Poté jsme se sbalili, uklidili základnu a údolím Velkého Štolpichu jsme seběhli dolů. Cestou jsme si ukazovali zajímavé skalní útvary, pozůstatky po dolování a povídali jsme si o skandinávském ledovci, který se v dolní části údolí zastavil. Asi za 45 minut jsme byli dole u aut. Odtud jsme odjeli do restaurace Dělnický dům v Hejnicích, kde jsme si dali závěrečný výborný oběd. Poté jsme se rozloučili a postupně se vydali směrem ke svým domovům.

Byla to hezká pohodová akce.

Fotogalerie z výpravy