Sešli jsme se v pátek na autobusovém nádraží v Liberci. Bylo nás celkem 10. Původně bylo sice přihlášeno 17 členů, ale někteří z různých důvodů na poslední chvíli svoji účast odřekli. To však nás ostatní neodradilo, a tak jsme vyrazili autobusem z Liberce na jih směrem Mnichovo Hradiště a odtud dále do Dolní Krupé, na lovecký zámeček Radechov, který jsme měli na tento víkend zapůjčený od Lesní správy Ještěd. Tomáš s Vénou jeli autem napřed, aby zatopili. Okolo 19. hodiny jsme byli již všichni na zámku a za chvíli dorazil ještě Vašík s Mílou. Rychle jsme se ubytovali, uvařili čaj a navečeřili jsme se. Poté služba umyla nádobí a ostatní nanosili dřevo. Následovalo večerní povídání o horských vánocích a také jsme si zahráli několik her, mezi nimi bylo i oblíbené Palermo.
V sobotu jsme se probudili do mlhavého rána. Rychle jsme zatopili, nasnídali jsme se a poté všichni vyrazili pod vedením Milana do okolních lesů pro dřevo. Tomáš s Mílou dojeli do Mnichova Hradiště nakoupit. Po návratu jsme připravené dřevo nařezali, nanosili do zámeckých komnat a zbytek uklidili do dřevníku. Tomáš s děvčaty mezitím připravili plný hrnec bramborového salátu. Následoval oběd a chvilka polední siesty. Mezitím dorazil technik lesní správy, náš bývalý člen, Petr „Béďa“ Mach se svoji dcerkou. Poté jsme se vydali ven, kde na nás čekala stopovací hra, která všechny dovedla až k cíli – místu nadílky pro zvířata. Nazdobili jsme stromeček mrkvemi a jablky, aby i lesní tvorové si měli na čem pochutnat. Pomalu se začalo stmívat, a tak jsme se vydali zpět do zámečku, cestou jsme si vybrali stromeček na večerní nadílku. Po návratu jsme rychle zatopili v kachlových kamnech v hodovní síni a v předsálí. Za chvíli se z nich již linulo příjemné teplo. Nazdobili jsme stromeček, po nějž jsme narovnali dárky a připravili slavnostní tabuli. V podvečer také dorazil na krátkou návštěvu náš dlouholetý oddílový přítel, břehyňský hajný pan Vaníček s manželkou. Přivezl na ochutnání svojí vynikající tlačenku z divočáka. Na oplátku jsme mu dali ochutnat náš bramborový salát. Mezitím ještě dorazila Radka Jánošíková a náš předseda Vašek Köhler se svojí manželkou Bohunkou.
Večer jsme rychle připravili slavnostní večeři a okolo 19. hodiny jsme zasedli ke slavnostní tabuli v historické hodovní síni, kde kdysi po honech hodovali slavní Valdštejnové se svými loveckými hosty. Jako hlavní chod se podávala smažená aljašská treska s bramborovým salátem, jako zákusek bylo vánoční cukroví od maminek. Aljašská treska byla tak dobrá že i ti, kteří se předtím dušovali, že ryby nejedí, jí snědli s velkou chutí. Když všichni dojedli, tak služba umyla nádobí a v v 19:45 začal slavnostní program. Rozsvítili jsme svíčky na stromečku a zhasli světla v hodovním sále. Nastala krásná adventní atmosféra. Pustili jsme si úryvek z Lukášova evangelia o narození spasitele, zahráli a společně jsme si zazpívali několik koled a poté jsme si chvilku povídali o duchovním významu adventu a vánoc, pomoci bližním a přírodě.
Poté přišel čas na oddílovou hymnu, po níž bylo vyzváno 5 našich členů ke složení oddílového slibu. Tomáš přečetl text našeho historického oddílového slibu, který v minulosti skládalo již několik stovek našich členů. Poté každý přistoupil ke slibové sekeře a dvěma prsty slib stvrdil. Poté přišel okamžik slavnostního pasování za členy družiny lovčíků hraběcích lesů. Každý obdržel pasovací glejt a nášivku na svoji zelenou košili. V tento okamžik někteří jen velmi těžce skrývali slzy dojetí.
Jakmile byl slavnostní slib ukončen, ujal se naši nejmladší členové, Václavové, rozdávání dárků. Každý obdržel od kamarádů nějaký dáreček, který potěšil. Následovalo zpívání, povídání a volná zábava. Okolo 11. hodiny jsme se vydali do svých postelí.
Ráno jsme se probudili a zjistili jsme, že z kohoutků neteče voda. Rozbilo se čerpadlo a tak jsme museli improvizovat. Radka sehnala ve vesnici kanystry s vodou, kterou jsme ohřáli a umyli jsme s ní nádobí. Uklidili jsme celý zámeček a okolo 11 hodiny jsme se vydali auty zpět do Liberce.
Byla to pěkná pohodová výprava a všichni ti, kteří nedorazili, se ochudili o spoustu krásných nezapomenutelných zážitků.