Za tajemstvím jizerských tokanišť 27. – 29. 4. 2018

Sešli jsme se v pátek 27. 4. 2018 na autobusovém nádraží v Liberci. Předpověď slibovala hezké letní počasí. Bylo nás celkem 9 – Tomáš, Milan, Jarmila, Klára, Petr, Tonda, Lukáš, Martin a Jarda. Velká část vyrazila autobusem na Bedřichov a potom pěšky směr Šámalka, Tomáš s Petrem naložili věci v klubovně a jeli autem na Tetřevky. Tomáš se pak ještě vrátil pro zbytek skupiny do Bedřichova a odvezl je také na chatu. Zde jsme se vybalili, zatopili v kamnech a navečeřeli jsme se. Milé překvapení bylo, že již byl rozmrzlý vodovod a nemuseli jsme nosit vodu. Večer ještě za námi dorazil Míla s Vašíkem. Nemilé překvapení bylo, že se zvenku začalo ozývat temné silné dunění přicházející odněkud od Liberce, které se rozléhalo po celých horách. Nevěděli jsme, co se to děje.

Ráno jsme vstali ve 4:45 hodin, rychle jsme se převlékli a vyrazili k Čihadelskému rašeliništi pozorovat tok tetřívků. Bohužel náhorní plošinou se stále rozléhalo ono podivné dunění, které se nám zdálo silnější, než večer. A tak byly zvukové projevy tetřívků velmi špatně rozlišitelné. Přesto jsme jich několik vystopovali, dokonce nad Žďárkem jsme měli možnost pozorovat tokajícího kohoutka i slepičku. Byl to pěkný zážitek. Pak jsme se vrátili na chatu, nasnídali jsme se a společně jsme vyrazili na dřevo. Čekala na nás velká hromada dřeva z podzimního výřezu Tiché říčky, kterou bylo potřeba rozřezat, naštípat a uklidit do kůlny. Když jsme hromadu zpracovali, čekaly na nás ještě dva padlé smrky, které u chaty vyvrátil zimní orkán. I ty jsme nakonec rozřezali a uklidili. Když bylo vše hotovo, bylo skoro poledne. Všichni byli od těžké práce a brzkého ranního vstávání znavení a tak po bramborovém guláši všichni padli za vlast.

Vzbudili jsme se okolo 15 hodiny a vyrazili jsme po družstvech na malou dendrologickou soutěž v poznávání listů dřevin. Když jsme se vrátili, byl již podvečer a tak jsme připravili dřevo na táborový oheň. Mezitím ustalo podivné dunění, které jsme na základě rozhlasových zpráv identifikovali jako hluk z nepovolené technopárty “Czarotech” v Krásné Studánce. Vysprchovali jsme se v naší horské koupelně a  k večeři jsme společně pojedli smažený sýr.  V 8 hodin jsme si sedli k prvnímu letošnímu táboráku. Zazpívali jsme si, popovídali a před desátou hodinou jsme šli spát.

Nedělní ráno bylo nezvykle teplé, slunečné. Jen jsme vylezli po budíčku ven, bylo opětovně slyšet to hrozivé dunění z technopárty. Ráno odjel Míla s Vašíkem a Jarmila autem někam směrem na východ. Uklidili jsme chatu a před jedenáctou hodinou vyrazila jedna skupina na vlak směr Hejnice. Ostatní dokončili úklid, naobědvali se a po druhé hodině odpolední jsme všichni odjeli autem do Liberce.