Zimní Junior Ranger Camp 1. – 5. 3. 2025

Jako každoročně, vyrazili jsme i letos o jarních prázdninách na tradiční zimní Junior Ranger camp na naší základnu na Tetřeví chatě v Jizerských horách. I když nás moc nebylo, vyrazili s námi také Carlo a Škubis – vedoucí turnovských skautů.

První den – sobota

Sešli jsme se ráno ve Ferdinandově, odkud jsme vyrazili zasněženým Velkým Štolpichem vzhůru. Asi za hodinu jsme byli nahoře, zatopili a ubytovali jsme se. Asi za hodinu po nás dorazil Carlos, náš správce Tetřeví chaty. Odpoledne jsme věnovali vymalování zdi v ložnici,  která byla poškozena lednovou havárií vody. Večer jsme si povídali, hráli na kytaru a poté šli spát.

Druhý den – neděle

Ráno po probuzení jsme se nasnídali a poté jsme vyrazili na běžkách do lyžařské stopy. Vypravili jsme se kolem Smědavské hory k pomníčku spadlých francouzských letadel. Zde byla stopa zničená pěšími turisty a tak byla jízd velmi náročná. Navíc byla taková kvalita sněhu, že nešlo pořádně namazat. Takže nám to střídavě podkluzovalo nebo lepilo. Po objezdu Smědavské hory jsme se přes Čihadla vrátili zpátky na chatu. Zde jsme se konečně svezli v pořádné stopě a tak cesta zpět byla velmi rychlá. Zatopili jsme si, uvařili polévku a odpoledne ještě někteří vyrazili se Škubisem zabruslit si směrem na Hřebínek. Večer byly opět hry a povídání.

Třetí den – pondělí

Ráno nás přivítalo slunečné předjarní počasí. Proto jsme rychle po snídani opětovně nazuli běžky a vyrazili jsme upravenou stopou přes Čihadla na Rozmezí. Odtud pak byl nádherný rychlý sjezd na Kristiánov na umrzlém sněhu. Zde jsme si sedli na lavici před bývalou hájenku a chvíli jsme se hřáli na jarním sluníčku. Poté jsme se vydali po „Panelce“ přes Bílou bučinu na chatu. Kolem Krásné Máří byl již roztátý sníh a tak jsme museli místy přenášet lyže. Okolo 15 hodiny jsme dorazili na chatu, zatopili a opět jsme  uvařili polévku. Mezitím dorazila Carlosova manželka Jedlička. Večer jsme opětovně zpívali s kytarou a hráli pár her.

Čtvrtý den – úterý

Opětovně bylo ráno slunečné počasí. Proto jsme se rozhodli k trošku drsnějšímu podniku – výpravě na sněžnicích lesem pasekami přes sedlo Holbníku na Sněžné věžičky. Cesta byla nádherná, ale na jarním firnu a se sluncem ve tvářích docela rychle ubíhala. Okolo 11 hodiny jsme byli nahoře. Vylezli jsme na vyhlídkovou plošinu, odkud byl překrásný daleký rozhled. Zpět jsme se vypravili přímo průsekem dolů směrem k Čihadlům. Poté jsme zabočili na Exkursní stezku a došli k Černému potoku. Ten jsme museli v husté mlazině překonat. Pro některé to bylo docela náročné, když zapadli do hlubokých sněhových jam. Konečně jsme se vyškrabali na magistrálu. Tam jsme se rozdělili, část šla přes Žďárecký chodník, část šla přímo po magistrále na chatu. Cestou jsme potkali jednu výpravu znavených studentů na lyžařském výcviku, jinak bylo minimum lyžařů. Po příchodu opětovně polévka, odpočinek, večeře a závěrečné posezení.

Pátý den – středa

Ráno budíček, snídaně a velký úklid základny. Okolo 11 hodiny jsme pak vyrazili Velkým Štolpichem dolů. Sněhu bylo o poznání méně a tak ubíhala cesta  docela rychle. Ve Ferdinandově jsme se rozloučili a rozešli jsme se do svých domovů.

Fotografie z akce zde.