- Místo konání: Tetřeví chata v Jizerských horách (GPS 50.8475642N, 15.1986303E)
- Tábor je určen pro zdatné dívky a chlapce ve věku 9–18 let se zájmem o přírodu a její ochranu.
- Zaměření tábora je na poznávání přírody Jizerských hor a její praktickou ochranu.
- Během tábora budeme plnit různé aktivity v rámci mezinárodního programu výchovy mladých strážců přírody “Junior Ranger” pod záštitou celoevropské organizace Europarc Federation.
- Budeme podnikat výpravy do zajímavých míst Jizerských hor, učit se poznávat rozličné přírodniny, nacvičíme si přežití v horské přírodě, vyzkoušíme si základy první pomoci a zkusíme si také základní horolezecký výcvik.
- Společně s dospělými strážci přírody budeme pomáhat při kontrolách dodržování podmínek ochrany přírody, nacvičíme si provádění návštěvníků.
- Několik dnů budeme věnovat také praktické pomoci chráněné jizerskohorské přírodě (ošetřování výsadeb nových stromků, kosení mokřadních ploch apod.)
- Čas zbude také na dobrodružné hry, táborovou olympiádu a koupání v horském rybníce.
- Ubytování je zajištěno v objektu terénní stanice Tetřeví chata. Po celou dobu je zajištěno stravování 4x denně, mytí teplou vodou min. 3x týdně v táborové koupelně.
- Na zajištění chodu základny se účastníci rovnoměrně podílejí formou služeb.
- Přihlašování je možné pomocí oddílové aplikace Levitio, nečlenové ČSOP se mohou přihlásit pomocí webové přihlášky: https://1url.cz/AKYOT
- Uzávěrka přihlášek: 20. 6. 2025.
- Počet účastníků je omezen, rozhoduje pořadí přihlášek.
- Cena: 4.300 Kč (3.700 Kč pro členy ČSOP).
- Do 20. 6. 2025 je zároveň nutné uhradit rezervační zálohu ve výši 2.000 Kč na účet ZO ČSOP – 45303574/0600, variabilní symbol – datum narození účastníka (ve formátu RRRRMMDD), jinak nebude brán na zaslanou přihlášku zřetel. Členové ČSOP platí zálohu pomocí aplikace Levitio.
- Do 30. 6. 2024 pak bude nutné na základě zaslaných platebních údajů nebo faktury doplatit zbylou část poplatku.
- Storno podmínky: při zrušení účasti za jakéhokoli důvodu do 20. 6. 2025 bude účastnický poplatek vrácen celý, při odřeknutí účasti po 20. 6. 2025 bude vráceno 50 % účastnického poplatku.
- Podrobný leták s informacemi je ke stažení zde.
Přijímáme nové členy
V novém školním roce 2024/25 přijímáme opět do řad mladých strážců nové členy – zdatné dívky a chlapce od 12 do 18 let (žáky a studenty ZŠ a SŠ z Liberecka, Frýdlantska a Jablonecka) s opravdovým zájmem o přírodu a její ochranu.
Společně s ostatními členy oddílu se budeš moci zapojit do ochrany přírody v Jizerských horách, budeš učit poznávat přírodu a pobývat v ní, poznáš s námi zapadlé kouty Jizerek, kam se běžní návštěvníci nedostanou. Kromě toho si zahraješ s námi spoustu her, vyzkoušíš si lezení po skalách a v zimě lyžování na běžkách. V létě čeká 14 denní Junior Ranger Camp na naší základně Tetřeví chata ale také některé mezinárodní akce v rámci celoevropského projektu Junior Ranger. Podrobné informace o naší činnosti najdeš v rubrice O nás.
Naše akce se konají 1-2 do měsíce, jejich rozpis najdeš zde.
Zájemci se mohou přihlásit pomocí webového formuláře. Po obdržení přihlášky obdrží zájemce o členství podrobné informace a pozvánku na nejbližší schůzku či akci.
Děti, které pocházejí ze sociálně znevýhodněných rodin a na něž rodiče pobírají přídavky na děti nebo jiné dávky státní sociální podpory, mohou požádat na 1. pololetí školního roku 2024/25 o finanční příspěvek až do výše 1500 Kč na členství a víkendové aktivity v našem oddíle v rámci projektu České rady dětí a mládeže Darujeme kroužky dětem.
Jizerská soví noc 5. – 6. 4. 2025
Když jsme plánovali tuto výpravu, věřili jsme, že počasí nám bude přát, ale vše bylo nakonec jinak.
Sešli jsme se v sobotu ráno ve Ferdinandově, odkud jsme vyrazili Velkým Štolpichem vzhůru na Tetřevky. Svítilo sluníčko a dole bylo jaro v plném proudu. Za necelou hodinku jsme byli nahoře. Kolem základny ležely ještě velké zbytky sněhu.
Rychle jsme zatopili, uvařili si oběd a po krátkém odpočinku jsme vyrazili po zasněžené cestě přes Žďárek do sedla Holubníku. Zde jsme uklízeli odpadky po neukázněných turistech. Bylo jich požehnaně. Cestou zpět jsme ještě vysbírali příkopy podél lyžařské magistrály, které byly plné plastových sáčků od různých energetických dobrůtek pro lyžaře. Bohužel se začalo kazit počasí, zatáhlo se a začalo mrznout. Navečer se ještě přidal silný vítr.
Vyrazit na monitoring sýců byl nesmysl, protože ve stávajícím větru bychom nic neslyšeli. Proto jsme po krátkém váhání zůstali na základně a udělali si hezký večer v klubovně při zpěvu kytary a četbě z kultovní Knihy o Jizerských horách od Míly Nevrlého.
Ráno sice opětovně prosvítalo mezi mraky slunce, ale docela dost mrzlo. Po snídani, ke které jsme měli oblíbenou domácí buchtu čerstvě upečenou v troubě našeho kuchyňského sporáku, jsme rychle uklidili a vydali se oklikou přes sedlo pod Ptačími Kupami do Malého Štolpichu a to pěkně krkolomnou zkratkou. Kolem poledne jsme již byli ve Ferdinandově, kde jsme se rozešli.
I když počasí nevyšlo a nesplnili jsme původní cíl, byla do příjemná a pohodová výprava.
Žáby, čolci, mokřady… aneb Rok obojživelníků a Naše mokřady
Rok 2025 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen Rokem obojživelníků. Zároveň je řešen rozsáhlý projekt nazvaný Naše mokřady v době klimatické změny. Hlavním cílem je upozorňovat veřejnost na význam vody v krajině, na to, že vodní biotopy je prostě nutné chránit i že státem silou protlačované přehradní nádrže nejsou dobrým řešením ani proti povodním ani proti suchu.
Určitě sledujte náš nový web https://nasemokrady.cz/ i aktivity k Roku obojživelníků, které jsou tradičně zveřejněny na stránkách Národního programu Ochrana biodiverzity zde: https://biodiverzita.csop.cz/rok-obojzivelniku/ .
ČSOP pro Vás či spolu s Vámi a veřejností řadu aktivit – především výprav za obyvateli mokřadů (příloha mailu), hledání či budování nových mokřadů, přenášení obojživelníků přes kritické úseky silnic (asi už brzo žabí tah lze očekávat), vyhledávání dosud neznámých takových úseků, ale přednášky či tradiční putovní výstavu o obojživelnících. Rozjíždí se fotosoutěž a pro děti soutěže výtvarné. Budeme rádi, když se zúčastníte či tyto aktivity budete sdílet a informace o nich šířit. Projekt Naše mokřady v době klimatické změny je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy.
Ke stažení leták k akci.
V březnu 2025 členové naší ZO ČSOP (dospělí i malí členové) vybudovali migrační zábrany pro žáby podél silnice II/278 mezi Osečnou a Chrastnou.
Zimní Junior Ranger Camp 1. – 5. 3. 2025
Jako každoročně, vyrazili jsme i letos o jarních prázdninách na tradiční zimní Junior Ranger camp na naší základnu na Tetřeví chatě v Jizerských horách. I když nás moc nebylo, vyrazili s námi také Carlo a Škubis – vedoucí turnovských skautů.
První den – sobota
Sešli jsme se ráno ve Ferdinandově, odkud jsme vyrazili zasněženým Velkým Štolpichem vzhůru. Asi za hodinu jsme byli nahoře, zatopili a ubytovali jsme se. Asi za hodinu po nás dorazil Carlos, náš správce Tetřeví chaty. Odpoledne jsme věnovali vymalování zdi v ložnici, která byla poškozena lednovou havárií vody. Večer jsme si povídali, hráli na kytaru a poté šli spát.
Druhý den – neděle
Ráno po probuzení jsme se nasnídali a poté jsme vyrazili na běžkách do lyžařské stopy. Vypravili jsme se kolem Smědavské hory k pomníčku spadlých francouzských letadel. Zde byla stopa zničená pěšími turisty a tak byla jízd velmi náročná. Navíc byla taková kvalita sněhu, že nešlo pořádně namazat. Takže nám to střídavě podkluzovalo nebo lepilo. Po objezdu Smědavské hory jsme se přes Čihadla vrátili zpátky na chatu. Zde jsme se konečně svezli v pořádné stopě a tak cesta zpět byla velmi rychlá. Zatopili jsme si, uvařili polévku a odpoledne ještě někteří vyrazili se Škubisem zabruslit si směrem na Hřebínek. Večer byly opět hry a povídání.
Třetí den – pondělí
Ráno nás přivítalo slunečné předjarní počasí. Proto jsme rychle po snídani opětovně nazuli běžky a vyrazili jsme upravenou stopou přes Čihadla na Rozmezí. Odtud pak byl nádherný rychlý sjezd na Kristiánov na umrzlém sněhu. Zde jsme si sedli na lavici před bývalou hájenku a chvíli jsme se hřáli na jarním sluníčku. Poté jsme se vydali po „Panelce“ přes Bílou bučinu na chatu. Kolem Krásné Máří byl již roztátý sníh a tak jsme museli místy přenášet lyže. Okolo 15 hodiny jsme dorazili na chatu, zatopili a opět jsme uvařili polévku. Mezitím dorazila Carlosova manželka Jedlička. Večer jsme opětovně zpívali s kytarou a hráli pár her.
Čtvrtý den – úterý
Opětovně bylo ráno slunečné počasí. Proto jsme se rozhodli k trošku drsnějšímu podniku – výpravě na sněžnicích lesem pasekami přes sedlo Holbníku na Sněžné věžičky. Cesta byla nádherná, ale na jarním firnu a se sluncem ve tvářích docela rychle ubíhala. Okolo 11 hodiny jsme byli nahoře. Vylezli jsme na vyhlídkovou plošinu, odkud byl překrásný daleký rozhled. Zpět jsme se vypravili přímo průsekem dolů směrem k Čihadlům. Poté jsme zabočili na Exkursní stezku a došli k Černému potoku. Ten jsme museli v husté mlazině překonat. Pro některé to bylo docela náročné, když zapadli do hlubokých sněhových jam. Konečně jsme se vyškrabali na magistrálu. Tam jsme se rozdělili, část šla přes Žďárecký chodník, část šla přímo po magistrále na chatu. Cestou jsme potkali jednu výpravu znavených studentů na lyžařském výcviku, jinak bylo minimum lyžařů. Po příchodu opětovně polévka, odpočinek, večeře a závěrečné posezení.
Pátý den – středa
Ráno budíček, snídaně a velký úklid základny. Okolo 11 hodiny jsme pak vyrazili Velkým Štolpichem dolů. Sněhu bylo o poznání méně a tak ubíhala cesta docela rychle. Ve Ferdinandově jsme se rozloučili a rozešli jsme se do svých domovů.
Fotografie z akce zde.
Mimořádná výprava – výnos proviantu na Tetřevky 22. 2. 2025
Sešlo se nás v sobotu ráno ve Ferdinandově celkem 5 obětavých dobrovolníků. Naložili jsme si batohy zásobami potravin pro zimní tábor a vyrazili jsme vzhůru Velkým Štolpichem. Do tváří svítilo sluníčko, ale cesta byla s 20 kg batohem na zádech náročná. Cca za 70 minut jsme byli na chatě. Zde jsme všechno vyložili, zatopili a zavěsili jsme krásnou starožitnou stahovací lampu do jídelny. Zároveň jsme dobili akumulátory. Cca za 2 hodiny jsme vyrazili zpět Štolpichem dolů do Ferdinandova, odkud jsme autem přejeli do restaurace Dělnický dům, kde jsme si dali závěrečný pozdní oběd.
Výprava na Zábrdku 15. 2. 2025
Sešli jsme se v sobotu ráno Liberci na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme vyrazili autem do Osečné. Zde jsme přibrali ještě Martina a Jirku, takže nás bylo celkem 6. Přesunuli jsme se k vodárně pod Těšnovem, kde jsme zaparkovali a vydali se pěšky podél toku Zábrdky. Bylo docela hezké slunečné počasí.
Cestou jsme si prohlédli vodní náhon u Zourovského mlýna, dále pak vodotrysk s ledopádem nedaleko Růtova mlýna. Pak jsme si prohlédli trkač Prosečské vodárny, který se nachází přímo u Zábrdky. Okolo 11 jsme poté došli na skautské tábořiště, kde jsme zatopili v polních kamnech, opekli jsme si buřty a uvařili čaj. 
Poté jsme vyrazili zkratkou vzhůru do bývalé obce Proseč, kterou jsme si celou prohlédli a seznámili se s její historií. Pak jsme vyrazili zpět terénem směrem k bývalému hradu Křída. Šlapali jsme ve sněhu a nebyla to žádná hitparáda. K hradnímu ostrohu jsme se nedostali, protože svah byl tak zmrzlý a klouzavý, že to bylo nebezpečné. Proto jsme náročným traverzem lesíkem sestoupili přímo k autu.
Protože jsme měli ještě trochu času, vydali jsme se na závěrečné posezení do Penzionu Eva v Kryštofově Údolí, kde jsme si dali všichni ovocný pohár a horký čaj.
Výprava byla sice fyzicky náročnější, ale pohodová a díky pěknému počasí jsme toho dost viděli.
Výprava na „Nordkap“ – k nejsevernějšímu bodu ČR 18. 1. 2025
Sešli jsme se v sobotu ráno na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme se vydali autem na severozápad do Šluknovského výběžku. Cestou se k nám v Jablonném v Podještědí připojilo ještě auto s účastníky z Osečné. Poté jsme se vydali společně cestou přes zamlžený a zasněžený Šébr, dále pak přes Rumburk a Šluknov do nejsevernější obce v ČR – Lobendavy, osady Severní. Zde nás přivítalo jasné slunečné počasí. Zaparkovali jsme u pomníku padlým ve světových válkách a vydali jsme se po úzké silnici k bývalému hraničnímu přechodu. Zde jsme si prohlédli krásnou repliku čs. hraničního orientačního sloupu z první republiky. Poté jsme se vydali zasněženou pěšinou přímo podél státní hranice až k nejsevernějšímu bodu ČR, který jsme okolo půl dvanácté dobyli. Po malé svačině jsme pokračovali dále po demarkaci zpět směrem k osadě Severní. Cestou jsme si prohlíželi zajímavé lesní ekosystémy po obou stranách zemské hranice a pozorovali rozdíly v lesním hospodaření v Čechách a sousedním Sasku. Narazili jsme také na několik kešek, do nichž jsme se zapsali.
Původně jsme si chtěli rozdělat oheň na táborové základně Klondajk, která se nachází cca 2 km od osady Severní, ale když jsme tam dorazili, byla základna obsazená návštěvníky. Proto jsme popošli cca ještě 0,5 km dále, kde jsme si na rozcestí rozdělali malý oheň, opekli špekáčky a uvařili čaj. Poté jsme se vydali zpět k autům a vyrazili zpět do naší domoviny.
Protože do plánovaného návratu zbývala ještě chvíle času, zastavili jsme se ještě na Fojtce, v PP Pod Dračí skálou, na místech, která se pojí s dávnými oddílovými tradicemi. Zde jsme se na chvíli zastavili u hrobu zakladatele Mladých ochránců Jizerských hor, Honzy Hrušky. Pak jsme odklidili spadané větve z oplocenky kolem chráněného území a pomalu jsme se vydali autem zpět do Liberce.