Výpravy se zúčastnilo celkem 10 členů, kteří se vešli do 2 aut. Jedno auto vyrazilo z Osečné, druhé z Nové Vsi. Sešli jsme se ve Cvikově na parkovišti před Penny, odkud jsme pak společně vyrazili do Brtníků. Zaparkovali jsme na začátku údolí Vlčího potoka.
Odtud jsme se vydali podél toku dolů, směrem do nitra Národního parku České Švýcarsko. Hned na začátku nás překvapily obrovské holiny – následky těžby porostů napadených kůrovcem. Na území národního parku pak stálo mnoho uschlých stromů, často zlámaných nebo vyvrácených. Připadali jsme si jako uprostřed nějaké apokalypsy. Údolí vypadalo zcela jinak, než při poslední naší návštěvě ještě před koronarovirovou epidemií. I přesto jsme našli uprostřed mrtvého lesa několik krásných ledopádů.
Když jsme se pokochali ledovou krásou, vystoupali jsme z údolí vzhůru k Brtnickému hrádku. Zde opět výhledem opět skýtal obraz mnoha mrtvých stromů. Holinou jsme pak došli až k Soví jeskyni, kde jsme si připomněli slavnou kultovní knihu Miloše Zapletala, která se váže k tomuto místu. Odtud jsme pak šli kolem vybydlených budov někdejší zotavovny Štemberk až nad Brtníky, kde jsme zabočili přes louku dolů k našim autům. Celkem jsme ušli asi 10 km.
Auty jsme pak přejeli na druhý konec obce Brtníky, do osady Kopec, kde jsme navštívili tamní útulnou hospůdku U Oty. Zde jsme se vydatně posilnili specialita,i tamní domácí kuchyně. Jedna skupina se pak vydala autem zpět přímo do Osečné, druhá skupinka se pak cestou ještě zastavila v Lužických horách v Dolní Světlé. Zde jsme si dali ještě malý 5 km okruh přes skautská tábořiště na Svitávce až ke státní hranici a Žitavskými horami ke Krakonošově boudě na Wache, kde jsme se pokochali pohledem na Horní Lužici. Poté jsme navštívil mokřadní PP Brazilka, kde členové našeho oddílu kdysi na několika brigádách vyřezávali náletové dřeviny. Za soumraku jsme se pak vydali autem domů.