Kronika

Zde najdete zápisy z našich výprav a táborů. Objeví se zde vždy, jakmile je někdo z našich členů zpracuje.

 

Výprava na „Nordkap“ – k nejsevernějšímu bodu ČR 18. 1. 2025

Tomáš Aktuality, Kronika ,

Sešli jsme se v sobotu ráno na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme se vydali autem na severozápad do Šluknovského výběžku. Cestou se k nám v Jablonném v Podještědí připojilo ještě auto s účastníky z Osečné. Poté jsme se vydali společně cestou přes zamlžený a zasněžený Šébr, dále pak přes Rumburk a Šluknov do nejsevernější obce v ČR – Lobendavy, osady Severní. Zde nás přivítalo jasné slunečné počasí. Zaparkovali jsme u pomníku padlým ve světových válkách a vydali jsme se po úzké silnici k bývalému hraničnímu přechodu. Zde jsme si prohlédli krásnou repliku čs. hraničního orientačního sloupu z první republiky. Poté jsme se vydali zasněženou pěšinou přímo podél státní hranice až k nejsevernějšímu bodu ČR, který jsme okolo půl dvanácté dobyli. Po malé svačině jsme pokračovali dále po demarkaci zpět směrem k osadě Severní. Cestou jsme si prohlíželi zajímavé lesní ekosystémy po obou stranách zemské hranice a pozorovali rozdíly v lesním hospodaření v Čechách a sousedním Sasku. Narazili jsme také na několik kešek, do nichž jsme se zapsali.

Původně jsme si chtěli rozdělat oheň na táborové základně Klondajk, která se nachází cca 2 km od osady Severní, ale když jsme tam dorazili, byla základna obsazená návštěvníky. Proto jsme popošli cca ještě 0,5 km dále, kde jsme si na rozcestí rozdělali malý oheň, opekli špekáčky a uvařili čaj. Poté jsme se vydali zpět k autům a vyrazili zpět do naší domoviny.

Protože do plánovaného návratu zbývala ještě chvíle času, zastavili jsme se ještě na Fojtce, v PP Pod Dračí skálou, na místech, která se pojí s dávnými oddílovými tradicemi. Zde jsme se na chvíli zastavili u hrobu zakladatele Mladých ochránců Jizerských hor, Honzy Hrušky. Pak jsme odklidili spadané větve z oplocenky kolem chráněného území a pomalu jsme se vydali autem zpět do Liberce.  

Fotky z výpravy

Oddílové vánoce – Tetřeví chata 13. – 15. 12. 2024

Tomáš Aktuality, Kronika , , ,

Sešli jsme se v pátek 13.12.2024 na autobusovém nádraží v Liberci. Odtud jsme odjeli do Ferdinandova, kde se k nám připojili další členové a společně jsme vyrazili po Vodárenské cestě do údolí Velkého Štolpichu.  Na konci Vodárenské jsme přebrodili Štolpich a pokračovali po turistické značce vzhůru do NPR Jizerskohorské bučiny. Na cestu nám jasně svítil měsíc a tak jsme ani nepotřebovali čelovky. Od pomníčku císařovny Sisi nám postupně začal křupat pod nohama sníh. V údolí panovala zvláštní tajuplná romantická atmosféra prosvětlená měsíčním svitem. Cestou nahoru jsme si  prohlédli první ledopády. Asi za 70 minut jsme byli na chatě, která byla celá zavátá sněhem (bylo zde cca 35 cm sněhu). Zatopili jsme, vybalili jsme si a poté společně povečeřeli u roztopených kuchyňských kamen. Zanedlouho jsme zalehli ke spánku a zachumlali se do prochladlých peřin.

Ráno nás probudil chlad, rychle jsme zatopili a uvařili snídani. Poté jsme začali odklízet sníh kolem chalupy a nosit dřevo. Po obědě jsme nazdobili malý stromeček a Jirka s Martinem začali slepovat papírový Betlém. Okolo 14 hodiny pak dorazili ještě 3 členové rodiny Köhlerových. Společně jsme pak ještě vyrazili do lesa nazdobit stromeček pro zvířata zavěšenými mrkvemi. A pak nadešel čas chystat slavnostní večeři. V 18:30 jsme pak zasedli v klubovně k lovecké hostině a po krátkém přípitku se začala servírovat jelení kýta na šípkách s karlovarským knedlíkem. Rychle bylo vše snědeno. Po umytí nádobí jsme pak zasedli kolem stolu a povídali jsme si o oddílových plánech na příští rok – brigádách, táborech a práci pro naše hory. Pak jsme zapálili svíčky na stromečku a začaly se rozdávat dárky od kamarádů. Pak jsme zpívali koledy a oddílové písně. Okolo 22 hodiny jsme zalehli tentokráte již do prohřátých postýlek.

V neděli ráno nás uvítalo 10 cm nové sněhové pokrývky, která přibyla během noci. Zatopili jsme a okolo 8:30 jsme zasedli ke společné snídani. Poté jsme se sbalili, uklidili základnu a údolím Velkého Štolpichu jsme seběhli dolů. Cestou jsme si ukazovali zajímavé skalní útvary, pozůstatky po dolování a povídali jsme si o skandinávském ledovci, který se v dolní části údolí zastavil. Asi za 45 minut jsme byli dole u aut. Odtud jsme odjeli do restaurace Dělnický dům v Hejnicích, kde jsme si dali závěrečný výborný oběd. Poté jsme se rozloučili a postupně se vydali směrem ke svým domovům.

Byla to hezká pohodová akce.

Fotogalerie z výpravy

 

 

Zabezpečení oplocenek pro tetřívky v Ptačí oblasti Jizerské hory 8. – 10. 11. 2024

Tomáš Aktuality, Kronika

Od Správy CHKO Jizerské hory jsme dostali úkol – pomoci se zabezpečením lesních oplocenek signalizačními pásky, které zabraňují nárazu chráněných tetřívků do pletiva.

Nakoupili jsme sponkovače, sponky, od zooložky Správy CHKO Mgr. Jitky Feřtové jsme nafasovali signalizační pásky a v pátek 8. 11. 2024 jsme vyrazili na naší základnu Tetřeví chata v plném počtu. Pomocí nám přišel také  Honza B., student libereckého gymnázia. Ve vytopené chatě na nás čekal po příjezdu teplý čaj, který uvařili Carlos s Jedličkou. Za chvíli dorazil ještě Jarda se synem Michalem. Večer jsme si vysvětlili, co nás druhý den čeká a proč celou práci budeme dělat. Poté jsme si zahráli na kytaru a šli spát. Mezitím ještě dorazil z Prahy Míla, tentokráte výjímečně ještě před půlnocí.

Ráno nás probudil hezký slunný den. Nasnídali jsme se, sbalili nářadí a vyrazili jsme do 2 auty směrem Jizerka. Zde na nás nás čekalo celkem 5 oplocenek na Černém vrchu a v okolí Promenádní a Jezdecké cesty. Práce byla v náročném, některé oplocenky byly pěkně klikaté, ale přesto se nám podařilo okolo 14 hodiny práci dokončit. Po obědě se od nás odpojili Jarda s Michalem, kteří museli odjet dříve domů.

Poté jsme se přesunuli na poslední oplocenku nedaleko rašeliniště Quarré. Tuto oplocenku jsme dodělali s vypětím všech sil, když se začalo stmívat, ale stihli jsme to. Poté jsme se přesunuli zpět na Tetřevky. Zde jsme si dali večeři, po večeři přišlo na řadu několik her a unaveni jsme šli spát.

V neděli jsme provedli zazimovací práce na Tetřevkách a po svačině jsme vyrazili domů, jedna skupina šla Velkým Štolpichem do Ferdinandova, druhá autem do Liberce.

Fotografie z akce jsou v naší oddílové fotogalerii.

Celou akci finančně podpořila Nadace Ivana Dejmala, za což velmi děkujeme. 

Akce byla též financována prostřednictvím projektu „Šablony pro neformální vzdělávání“ v rámci operačního programu JAK.

 

Zahajovací výprava – brigáda Tichá říčka (European Youth in Parks Day) 20. – 22. 9. 2024

Tomáš Aktuality, Kronika , , ,

Tato výprava byla věnována brigádě – úklidu PP Tichá říčka v Jizerských horách. Akce proběhla též v rámci celoevropského projektu pro mladé strážce pod záštitou Europarc Federation „European Youth in Parks Day 2024“.

Sešli jsme se v pátek odpoledne na autobusovém nádraží v Liberci. Bylo nás celkem  8. Poté jsme vyrazili na naší základnu Tetřeví chata, kde jsme se ubytovali . Po večeři jsme chvíli pozorovali noční oblohu a pozorovali jelení říji. V noci dorazil ještě Míla. Poté se šlo spát.

V sobotu jsme vyrazili do Hrabětic, na lokalitu Tichá říčka, kde jsme v létě sekali mokřad a kopali tůň pro obojživelníky. Tentokrát na nás čekal úklid klestu po prořezávce na druhé straně silnice. Okolo 9 hodiny dorazil Vašek s Vénou a Carlos s Jedličkou. Postupně jsme vyřezali a stahali klest cca délce 100 m z náspu cesty a na velkém ohni na mostku do mokřadní louky jsme jej spálili. Když už bylo všechno hotovo, opekli jsme si špekáčky a okolo 14 hodiny jsme vyrazili zpět na základnu.

Protože bylo hezké počasí, rozhodli jsme se, že vyrazíme hledat základy Anastas=Hütte (chata, kterou si postavil před válkou františkán, horolzezec a milovník Jizerských hory Anastas) pod vrcholem Holubníku. Vystoupali jsme jižním svahem Holubníku a poté hledali okolo vrcholové skály místo, kde chata stála. Po hodině prodírání se houštinami a přeskakování po skalkách jsme našli malou skalní plošinu se záseky, kde pravděpodobně asi chata stála. Poté jsme se vrátili zpět na základnu.

Po večeři jsme usedli k táboráku a po setmění jsme společně vyrazili pod vrchol Jizery k řopíku J1/109/A-160, který jsme v rámci celostátní akce „Světla nad bunkry“ nasvítili petrolejovými lampami, stejně jako v loňském roce. Uplynulo totiž 86 let od smutných zářijových dnů roku 1938, kdy byla vyhlášena mobilizace na obranu ČSR a onu událost jsme si touto formou připomněli. Dorazili jsme zpět na základnu a šli na kutě.

V neděli nás čekal úklid základny, několik her a povídání a okolo poledne jsme vyrazili do Hejnic, kde jsme si všichni dali v restauraci Dělnický dům chutný závěrečný oběd. 

Fotografie z výpravy a z akce Světla nad bunkry sou v naší oddílové galerii.

 

Zimní tábor na Tetřeví chatě 24. – 28. 2. 2024

Tomáš Kronika ,

Když jsme přijeli první den na chatu, tak jsme si vybalovali věci a povlékli postele. Pak jsme zatopili v kamnech aby jsme to vytopili pak jsme šli na procházku na vodopád ve Štolpichu. Potom jsme přišli z procházky a měli jsme oběd.  Po obědě jsme měli polední klid a potom jsme šli na další procházku na Čihadla,  zpátky jsme to vzali přes starý Žďárecký chodník. Jak jsme došli na chatu, tak jsme si dali večeři a šli jsme na večerní program a pak spát.
Druhý den jsme šli na snídani a po snídani jsme se začali balit na výlet na Ořešník. Tam jsme šli lesní cestou po hřebeni a zpátky jsme šli na chatu po staré haťové turistické cestě.
Třetí den jsme vstali na snídani a po snídani jsme šli se balit na výlet přes Hlídače Koutu na Frýdlantské cimbuří a cestou zpátky jsme to vzali Kozí stezkou na chatu.
Čtvrtý den jsme po snídani šli na výlet a uklidit do sedla Holubníku nepořádek po neukázněných turistech v okolí nouzového přístřešku.  Ze sedla Holubníku jsme to vzali po rozvodnici přes Ptačí kupy a zpátky lesní cestou na chatu. Odpoledne po návratu se nám podařilo opravit prasklou hadici vodovodu ze studny.
Pátý poslední den tábora jsme uklízeli naší základnu a jeli jsme domů.

(zapsal Martin Brož)

Fotogalerie z akce

Za Brtnickými ledopády – 27. 1. 2024

Tomáš Kronika

Výpravy se zúčastnilo celkem 10 členů, kteří se vešli do 2 aut. Jedno auto vyrazilo z Osečné, druhé z Nové Vsi. Sešli jsme se ve Cvikově na parkovišti před Penny, odkud jsme pak společně vyrazili do Brtníků. Zaparkovali jsme na začátku údolí Vlčího potoka.

Odtud jsme se vydali podél toku dolů, směrem do nitra Národního parku České Švýcarsko. Hned na začátku nás překvapily obrovské holiny – následky těžby porostů napadených kůrovcem. Na území národního parku pak stálo mnoho uschlých stromů, často zlámaných nebo vyvrácených. Připadali jsme si jako uprostřed nějaké apokalypsy. Údolí vypadalo zcela jinak, než při poslední naší návštěvě ještě před koronarovirovou epidemií. I přesto jsme našli uprostřed mrtvého lesa několik krásných ledopádů. 

Když jsme se pokochali ledovou krásou, vystoupali jsme z údolí vzhůru k Brtnickému hrádku. Zde opět výhledem opět skýtal obraz mnoha mrtvých stromů. Holinou jsme pak došli až k Soví jeskyni, kde jsme si připomněli slavnou kultovní knihu Miloše Zapletala, která se váže k tomuto místu. Odtud jsme pak šli kolem vybydlených budov někdejší zotavovny Štemberk až nad Brtníky, kde jsme zabočili přes louku dolů k našim autům. Celkem jsme ušli asi 10 km.

Auty jsme pak přejeli na druhý konec obce Brtníky, do osady Kopec, kde jsme navštívili tamní útulnou hospůdku U Oty. Zde jsme se vydatně posilnili specialita,i tamní domácí kuchyně. Jedna skupina se pak vydala autem zpět přímo do Osečné, druhá skupinka se pak cestou ještě zastavila v Lužických horách v Dolní Světlé. Zde jsme si dali ještě malý 5 km okruh přes skautská tábořiště na Svitávce až ke státní hranici a Žitavskými horami ke Krakonošově boudě na Wache, kde jsme se pokochali pohledem na Horní Lužici. Poté jsme navštívil mokřadní PP Brazilka, kde členové našeho oddílu kdysi na několika brigádách vyřezávali náletové dřeviny. Za soumraku jsme se pak vydali autem domů.

Fotografie z výpravy