Jizerská soví noc 5. – 6. 4. 2025

Když jsme plánovali tuto výpravu, věřili jsme, že počasí nám bude přát, ale vše bylo nakonec jinak.

Sešli jsme se v sobotu ráno ve Ferdinandově, odkud jsme vyrazili Velkým Štolpichem vzhůru na Tetřevky. Svítilo sluníčko a dole bylo jaro v plném proudu. Za necelou hodinku jsme byli nahoře. Kolem základny ležely ještě velké zbytky sněhu.

Rychle jsme zatopili, uvařili si oběd a po krátkém odpočinku jsme vyrazili po zasněžené cestě přes Žďárek do sedla Holubníku. Zde jsme uklízeli odpadky po neukázněných turistech. Bylo jich požehnaně. Cestou zpět jsme ještě vysbírali příkopy podél lyžařské magistrály, které byly plné plastových sáčků od různých energetických dobrůtek pro lyžaře. Bohužel se začalo kazit počasí, zatáhlo se a začalo mrznout. Navečer se ještě přidal silný vítr.

Vyrazit na monitoring sýců byl nesmysl, protože ve stávajícím větru bychom nic neslyšeli. Proto jsme po krátkém váhání zůstali na základně a udělali si hezký večer v klubovně při zpěvu kytary a četbě z kultovní Knihy o Jizerských horách od Míly Nevrlého.

Ráno sice opětovně prosvítalo mezi mraky slunce, ale docela dost mrzlo. Po snídani, ke které jsme měli oblíbenou domácí buchtu čerstvě upečenou v troubě našeho kuchyňského sporáku, jsme rychle uklidili a vydali se oklikou přes sedlo pod Ptačími Kupami do Malého Štolpichu a to pěkně krkolomnou zkratkou. Kolem poledne jsme již byli ve Ferdinandově, kde jsme se rozešli.

I když počasí nevyšlo a nesplnili jsme původní cíl, byla do příjemná a pohodová výprava.

Mimořádná výprava – výnos proviantu na Tetřevky 22. 2. 2025

Sešlo se nás v sobotu ráno ve Ferdinandově celkem 5 obětavých dobrovolníků. Naložili jsme si batohy zásobami potravin pro zimní tábor a vyrazili jsme vzhůru Velkým Štolpichem.  Do tváří svítilo sluníčko, ale cesta byla s 20 kg batohem na zádech náročná. Cca za 70 minut jsme byli na chatě. Zde jsme všechno vyložili, zatopili a zavěsili jsme krásnou starožitnou stahovací lampu do jídelny. Zároveň jsme dobili akumulátory. Cca za 2 hodiny jsme vyrazili zpět Štolpichem dolů do Ferdinandova, odkud jsme autem přejeli do restaurace Dělnický dům, kde jsme si dali závěrečný pozdní oběd. 

Výprava na Zábrdku 15. 2. 2025

Sešli jsme se v sobotu ráno Liberci na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme vyrazili autem do Osečné. Zde jsme přibrali ještě Martina a Jirku, takže nás bylo celkem 6. Přesunuli jsme se k vodárně pod Těšnovem, kde jsme zaparkovali a vydali se pěšky podél toku Zábrdky. Bylo docela hezké slunečné počasí.

Cestou jsme si prohlédli vodní náhon u Zourovského mlýna, dále pak vodotrysk s ledopádem nedaleko Růtova mlýna. Pak jsme si prohlédli trkač Prosečské vodárny, který se nachází přímo u Zábrdky. Okolo 11 jsme poté došli na skautské tábořiště, kde jsme zatopili v polních kamnech, opekli jsme si buřty a uvařili čaj.

Poté jsme vyrazili zkratkou vzhůru do bývalé obce Proseč, kterou jsme si celou prohlédli a seznámili se s její historií. Pak jsme vyrazili zpět terénem směrem k bývalému hradu Křída. Šlapali jsme ve sněhu a nebyla to žádná hitparáda. K hradnímu ostrohu jsme se nedostali, protože svah byl tak zmrzlý a klouzavý, že to bylo nebezpečné. Proto jsme náročným traverzem lesíkem sestoupili přímo k autu.

Protože jsme měli ještě trochu času, vydali jsme se na závěrečné posezení do Penzionu Eva v Kryštofově Údolí, kde jsme si dali všichni ovocný pohár a horký čaj.

Výprava byla sice fyzicky náročnější, ale pohodová a díky pěknému počasí jsme toho dost viděli.

Výprava na „Nordkap“ – k nejsevernějšímu bodu ČR 18. 1. 2025

Sešli jsme se v sobotu ráno na autobusovém nádraží v Liberci, odkud jsme se vydali autem na severozápad do Šluknovského výběžku. Cestou se k nám v Jablonném v Podještědí připojilo ještě auto s účastníky z Osečné. Poté jsme se vydali společně cestou přes zamlžený a zasněžený Šébr, dále pak přes Rumburk a Šluknov do nejsevernější obce v ČR – Lobendavy, osady Severní. Zde nás přivítalo jasné slunečné počasí. Zaparkovali jsme u pomníku padlým ve světových válkách a vydali jsme se po úzké silnici k bývalému hraničnímu přechodu. Zde jsme si prohlédli krásnou repliku čs. hraničního orientačního sloupu z první republiky. Poté jsme se vydali zasněženou pěšinou přímo podél státní hranice až k nejsevernějšímu bodu ČR, který jsme okolo půl dvanácté dobyli. Po malé svačině jsme pokračovali dále po demarkaci zpět směrem k osadě Severní. Cestou jsme si prohlíželi zajímavé lesní ekosystémy po obou stranách zemské hranice a pozorovali rozdíly v lesním hospodaření v Čechách a sousedním Sasku. Narazili jsme také na několik kešek, do nichž jsme se zapsali.

Původně jsme si chtěli rozdělat oheň na táborové základně Klondajk, která se nachází cca 2 km od osady Severní, ale když jsme tam dorazili, byla základna obsazená návštěvníky. Proto jsme popošli cca ještě 0,5 km dále, kde jsme si na rozcestí rozdělali malý oheň, opekli špekáčky a uvařili čaj. Poté jsme se vydali zpět k autům a vyrazili zpět do naší domoviny.

Protože do plánovaného návratu zbývala ještě chvíle času, zastavili jsme se ještě na Fojtce, v PP Pod Dračí skálou, na místech, která se pojí s dávnými oddílovými tradicemi. Zde jsme se na chvíli zastavili u hrobu zakladatele Mladých ochránců Jizerských hor, Honzy Hrušky. Pak jsme odklidili spadané větve z oplocenky kolem chráněného území a pomalu jsme se vydali autem zpět do Liberce.  

Fotky z výpravy

Oddílové vánoce – Tetřeví chata 13. – 15. 12. 2024

Sešli jsme se v pátek 13.12.2024 na autobusovém nádraží v Liberci. Odtud jsme odjeli do Ferdinandova, kde se k nám připojili další členové a společně jsme vyrazili po Vodárenské cestě do údolí Velkého Štolpichu.  Na konci Vodárenské jsme přebrodili Štolpich a pokračovali po turistické značce vzhůru do NPR Jizerskohorské bučiny. Na cestu nám jasně svítil měsíc a tak jsme ani nepotřebovali čelovky. Od pomníčku císařovny Sisi nám postupně začal křupat pod nohama sníh. V údolí panovala zvláštní tajuplná romantická atmosféra prosvětlená měsíčním svitem. Cestou nahoru jsme si  prohlédli první ledopády. Asi za 70 minut jsme byli na chatě, která byla celá zavátá sněhem (bylo zde cca 35 cm sněhu). Zatopili jsme, vybalili jsme si a poté společně povečeřeli u roztopených kuchyňských kamen. Zanedlouho jsme zalehli ke spánku a zachumlali se do prochladlých peřin.

Ráno nás probudil chlad, rychle jsme zatopili a uvařili snídani. Poté jsme začali odklízet sníh kolem chalupy a nosit dřevo. Po obědě jsme nazdobili malý stromeček a Jirka s Martinem začali slepovat papírový Betlém. Okolo 14 hodiny pak dorazili ještě 3 členové rodiny Köhlerových. Společně jsme pak ještě vyrazili do lesa nazdobit stromeček pro zvířata zavěšenými mrkvemi. A pak nadešel čas chystat slavnostní večeři. V 18:30 jsme pak zasedli v klubovně k lovecké hostině a po krátkém přípitku se začala servírovat jelení kýta na šípkách s karlovarským knedlíkem. Rychle bylo vše snědeno. Po umytí nádobí jsme pak zasedli kolem stolu a povídali jsme si o oddílových plánech na příští rok – brigádách, táborech a práci pro naše hory. Pak jsme zapálili svíčky na stromečku a začaly se rozdávat dárky od kamarádů. Pak jsme zpívali koledy a oddílové písně. Okolo 22 hodiny jsme zalehli tentokráte již do prohřátých postýlek.

V neděli ráno nás uvítalo 10 cm nové sněhové pokrývky, která přibyla během noci. Zatopili jsme a okolo 8:30 jsme zasedli ke společné snídani. Poté jsme se sbalili, uklidili základnu a údolím Velkého Štolpichu jsme seběhli dolů. Cestou jsme si ukazovali zajímavé skalní útvary, pozůstatky po dolování a povídali jsme si o skandinávském ledovci, který se v dolní části údolí zastavil. Asi za 45 minut jsme byli dole u aut. Odtud jsme odjeli do restaurace Dělnický dům v Hejnicích, kde jsme si dali závěrečný výborný oběd. Poté jsme se rozloučili a postupně se vydali směrem ke svým domovům.

Byla to hezká pohodová akce.

Fotogalerie z výpravy

 

 

Zahajovací výprava – brigáda Tichá říčka (European Youth in Parks Day) 20. – 22. 9. 2024

Tato výprava byla věnována brigádě – úklidu PP Tichá říčka v Jizerských horách. Akce proběhla též v rámci celoevropského projektu pro mladé strážce pod záštitou Europarc Federation „European Youth in Parks Day 2024“.

Sešli jsme se v pátek odpoledne na autobusovém nádraží v Liberci. Bylo nás celkem  8. Poté jsme vyrazili na naší základnu Tetřeví chata, kde jsme se ubytovali . Po večeři jsme chvíli pozorovali noční oblohu a pozorovali jelení říji. V noci dorazil ještě Míla. Poté se šlo spát.

V sobotu jsme vyrazili do Hrabětic, na lokalitu Tichá říčka, kde jsme v létě sekali mokřad a kopali tůň pro obojživelníky. Tentokrát na nás čekal úklid klestu po prořezávce na druhé straně silnice. Okolo 9 hodiny dorazil Vašek s Vénou a Carlos s Jedličkou. Postupně jsme vyřezali a stahali klest cca délce 100 m z náspu cesty a na velkém ohni na mostku do mokřadní louky jsme jej spálili. Když už bylo všechno hotovo, opekli jsme si špekáčky a okolo 14 hodiny jsme vyrazili zpět na základnu.

Protože bylo hezké počasí, rozhodli jsme se, že vyrazíme hledat základy Anastas=Hütte (chata, kterou si postavil před válkou františkán, horolzezec a milovník Jizerských hory Anastas) pod vrcholem Holubníku. Vystoupali jsme jižním svahem Holubníku a poté hledali okolo vrcholové skály místo, kde chata stála. Po hodině prodírání se houštinami a přeskakování po skalkách jsme našli malou skalní plošinu se záseky, kde pravděpodobně asi chata stála. Poté jsme se vrátili zpět na základnu.

Po večeři jsme usedli k táboráku a po setmění jsme společně vyrazili pod vrchol Jizery k řopíku J1/109/A-160, který jsme v rámci celostátní akce „Světla nad bunkry“ nasvítili petrolejovými lampami, stejně jako v loňském roce. Uplynulo totiž 86 let od smutných zářijových dnů roku 1938, kdy byla vyhlášena mobilizace na obranu ČSR a onu událost jsme si touto formou připomněli. Dorazili jsme zpět na základnu a šli na kutě.

V neděli nás čekal úklid základny, několik her a povídání a okolo poledne jsme vyrazili do Hejnic, kde jsme si všichni dali v restauraci Dělnický dům chutný závěrečný oběd. 

Fotografie z výpravy a z akce Světla nad bunkry sou v naší oddílové galerii.

 

Zahajovací výprava – European Youth in Parks Day 20. – 22. 9. 2024

Se začátkem nového školního roku nadešel čas na zahajovací oddílovou výpravu. Společně se vypravíme tradičně na naší základnu Tetřeví chata v Jizerských horách, která bude sloužit jako naše zázemí.

V rámci celoevropské akce „European Youth in Parks Day“ organizované Europarc Federation budeme v sobotu uklízet a pálit stahané větve po výřezu náletu na mokřadní lokalitě PR Tichá Říčka v Hraběticích. Večer nás čeká první podzimní táborák a při dobrém počasí se v noci vypravíme na pozorování jelení říje v horách, která bude v tu dobu vrcholit.

Členové oddílu se mohou hlásit prostřednictvím portálu Levitio, na kterém najdou podrobnou pozvánku a odkaz na přihlášení. Tyto informace všichni registrovaní členové a jejich rodiče obdrželi mailem.

Výprava je ale také otevřena i pro nové zájemce o členství v našem oddíle, kteří si budou chtít vyzkoušet, jak to u nás vypadá a budou chtít pomoci přírodě. V případě zájmu o účast na této akci  je nutné se přihlásit pomocí tohoto webového formuláře nejpozději do středy 18. 9. 2024. Bližší informace pak všem přihlášeným zašleme.