Kronika

Zde najdete zápisy z našich výprav a táborů. Objeví se zde vždy, jakmile je někdo z našich členů zpracuje.

 

Výprava Zábrdka 9. 2. 2018

Tomáš Kronika , ,

Sešlo se nás v sobotu ráno v Osečné celkem 8. Vyrazili jsme 2 auty směrem na jih, do osady Vápno. Odtud jsme pak pokračovali pěšky roklí do údolí Zábrdky. Jakmile jsme dorazili k říčce, nasatala první hra – hledání podzemních obydlí. Poté následovalo tajemné odhalení vodního čerpadla, čerpajícího vodu do bývalé obce Proseč. Následně jsme se přesunuli na skautské tábořiště u vyvěračky, kde jsme se nasvačili.

Pak jsme vydali dále po proudu řeky. Cestou jsme si zahráli hru na celníky a pašeráky a na autentickém místě, s kulisou pravých starých hraničních mezníků jsme se pokušeli propašovat říšské marky přes protektorátní hranici. Někomu se to povedlo, někdo byl zastřelen sněhovou koulí. Po skončení hry jsme vyrazili dále.

Okolo půl jedné jsme dorazili k ruinám strašidelného Pytlíkovského mlýna, kde jsme se na chvíli zastavili. Dvě skupiny měly soutěžit v rozdělávání ohně na sněhu a vaření čaje na čas. Bohužel ani jedna skupina to nezvládla, tak musel být oheň rozdělán vedoucím. Po rozhoření jsme si opekli špekáčky (někteří, co nejedí buřty měli guláš), ohřáli jsme se a pak jsme pochodovali dále.

Cca po 1 km jsme dorazili do Údolí Zlomeného hnátu, kde jsme navštívili starý trampský Camp Cimmaron. Chvíli jsme se zastavili, zapálili si svíčku a zapsali jsme se do osadní knihy. Pak se každý napil vynikající vody z vyvěračky uprostřed skal. Ale ouha, jakmile se Véna napil, začalo jej bolet břicho a rozbolel jej celý člověk. A tak jsme kvapem vyrazili po proudu řeky až k vodní chatě, odkud jsme se vyšplhali roklí do Strážiště. Zde jsme si dali v příjemně vyhřáté starobylé hospůdce „U Nevyhoštěných“ čaj a potom jsme auty vyrazili směr Osečná. Véna se statečně držel, vylezl roklí a tak nebylo ani třeba volat záchranný vrtulník…

Za ledovou oponou Zadní země 19. 1. 2019

Tomáš Kronika , ,

Sešli jsme se v mrazivém sobotním ránu před osečenskou školou. Bylo nás celkem 11. Naskládali jsme se do aut a vyrazili směrem do nejsevernějších částí naší republiky. Dojeli jsme až k osadě Brtníky, kde jsme zaparkovali na kraji údolí Vlčího potoka.

Vystoupili jsme z auta a vítaly nás jasná modrá obloha a silný mráz. Cesta byla silně namrzlá a tak hned na začátku si někteří z nás užili uklouznutí na ledové kaluži. Pak jsme se vydali pěšky do nitra NP České Švýcarsko cestou podél vody do hlubokého údolí. Po chvíli jsme dorazili k prvním ledopádům nazývaným Křepelčí stěnka. Ledové rampouchy byly zatím malé, ale přesto pěkné. Pak jsme navštívili ještě Velký ledový sloup a Varhany, které taktéž byly ještě málo rozvinuté.

Nazpět jsme se chtěli vydat údolím Malého Vlčího potoka, ale náš kamarád, místní strážce NPČS, nám to rozmluvil, že je údolí plné padlých stromů. Proto jsme se vydali na druhou stranu údolí a po zelené značce jsme vystoupali k Brtnickému hrádku, na který však kvůli namrzlým schodům nešlo vylézt. Tak jsme alespoň navštívili Soví vyhlídku, pozorovali jsme stopy kamzíků, lišek a viděli jsme kůrovcovou kalamitu, která se nevyhnula ani tomuto krásnému koutu naší země.

Pak jsme se vydali okolo bývalého zámečku Šternberk nad Brtníky a zpět k autům. Měli jsme v nohách cca 7 km, ale byli jsme všichni docela unaveni od hůře schůdné cesty po ledu a zmrzlém sněhu. A tak jsme za odměnu vyrazili do osady Kopec do místní útulné hospůdky, kde si nás pamatovali a mile přivítali. Dali jsme si výborný pozdní oběd a s plnými břichy jsme vyrazili směrem domů. Cestu jsme si zpříjemnili adrenalinovým průjezdem po neprotažené silnici mezi Chřibskou a Kytlicemi. Zde si naše čtyřkolky hrábly doslova na hranu.

V 17 hodin jsme dorazili zpět do Osečné a rozešli jsme se příjemně unaveni do svých domovů.

Fotografie z akce

Vánoční výprava 14. – 16. 12. 2018

Tomáš Kronika , ,

Původně jsme měli jet na naší poslední letošní výpravu na Tetřevky, ale počasí zhatilo naše plány. Proto jsme využili pohostinnosti rodiny Nováčkových, která nám zapůjčila svoji starobylou chalupu v Českém ráji ve Volavci nedaleko Sedmihorek.

Sešli jsme se na autobusovém nádraží v Liberci, bylo nás celkem 14. Tomáš jel napřed, ostatní jeli autobusem do Lestkova. Odtud to bylo na chalupu jen 1 km pěšky. Za chvíli ještě dorazil Vašek s Vénou. Ubytovali jsme se, zatopili v nádherných starých kachlových kamnech a společně jsme povečeřeli. Po krátkém povídání a hře jsme šli spát.

Ráno mrzlo, padal sníh. Přesto jsme vyrazili směr Klokočské skály, kam jsme dorazili okolo 11 hodiny. Vypravili jsme se na hrad Rotštejn a do Klokočských průchodů. Cestou jsme se zastavili a nastrojili stromek s pamlsky pro zvířata. Pak jsme se přes Klokočí vrátili zpět do Rotštejna a odtud zpět na chalupu. Následoval pozdní oběd.

Pak jsme začali společně připravovat večerní slavnostní tabuli. Postupně ještě přijel Carlos s Jedlí a Míla s Vašíkem. Večer pak ještě dorazil náš kamarád Vojta ze Čtveřína. Takže nás byla plná chalupa. V 19 hodin jsme zasedli k lovecké hostině – podával se pečený srnčí hřbet s višňovou omáčkou a slezskými klouzáky. Po umytí nádobí jsme si sedli u stolu, zazpívali jsme si koledy, četli verše z Písma a poté jsme si rozdali vánoční dárky. Každý dostal nejméně jeden dáreček od kamarádů. Poté jsme zpívali s kytarou (pár hezkých písniček přidal i Vojta), povídali a poté jsme šli spát.

V neděli nás vítalo mrazivé počasí a zatažené nebe. Posnídali jsme vánoční cukroví s ovocným salátem, uklidili chalupu a všichni se vydali pěšky do Sedmihorek na vlak do Liberce. Chalupa byla příjemně vytopená a tak se nám ani nechtělo vracet se zpět do Liberce. Klidně bychom tam zůstali až do jara 🙂

Fotografie z výpravy

Za tajemstvím Děvínských kopců 17. 11. 2018

Tomáš Kronika ,

Sešli jsme se v sobotu ráno na náměstí v Osečné, odkud jsme autobusem přejeli do Hamru na Jezeře. Zde na nás již čekala rodina Köhlerova. Bylo nás celkem 14.

Poté jsme se společně vydali kolem Hamerského rybníka do bývalého vojenského prostoru směrem k hradu Děvín. Cestou jsme si zahráli hru na zahřátí a pod Děvínem nám náš předseda Vašek Köhler něco řekl o tamních lesních společenstvech. Poté jsme vystoupali na zříceninu hradu. Cestou jsme našli zlomky středověké keramiky a tak si každý kousek odnesl na památku. Z vrcholku byl krásný rozhled do okolní krajiny – bylo zcela jasné modré nebe. Po sestupu pro nás Matěj s Týnou připravili další přírodovědnou hru – tentokrát všichni museli najít co nejdříve dřevin v okolí.

Po skončení hry jsme šli dál. Asi po 1 km jsme našli vhodné místo k rozdělání ohně. Trochu jsme se ohřáli a opekli si špekáčky, které každý měl s sebou. Poté jsme pečlivě uhasili a uklidili oheň a lesní cestou jsme se vydali směrem ke Skalnímu divadlu. Tam jsme došli po chvíli. Na místě jsme si prohlédli unikátní skalní výtvory skalního amfiteátru.

Pak jsme pokračovali dále kolem asanovaného uranového dolu přímo terénem k vodopádům Ploučnice. Zde jsme se zastavili a změřili jsme si podklady pro přípravu projektu na obnovu tamní poničené návštěvnické infrastruktury. Následně jsme vystoupali z údolí nahoru, kde jsme si zahráli poslední hru. Poté se odpojili Köhlerovi a ostatní pochodovali kolem Chrastenského rybníka pěšky zpět do Osečné, kde jsme se okolo půl páté rozešli.

Fotografie z akce

Tetřevky 26. – 29. 10. 2018

Tomáš Kronika , ,

Sešli jsme se jako obvykle v pátek odpoledne na autobusovém nádraží ČSAD v Liberci – Matěj, Kristýna, Tomáš, Vojta a Jirka. Odtud jsme se přesunuli na naší terénní stanici Tetřeví chata, kde na nás již čekal Carlos a Jedlička. Povečeřeli jsme, zahráli si hry a šli jsme spát.

V sobotu ráno nás přivítalo mlhavé a deštivé počasí. Přesto jsme se přesunuli do Štolpichu, kde jsme zlikvidovali na pokyn Správy CHKO JH nedovolené úpravy staré Kašparovy cesty. Po práci se část vydala zpět na pěšky Tetřevky, kde se sušila a hrála hry. Carlos, Tomáš a Matěj se pak vypravili do Zgorzelce, kde nakoupili zásoby na zimní tábor. Večer jsme pak uklízeli a rovnali zásoby. Pak přišla večeře, hra na kytaru a malé čtení.

V neděli dopoledne dorazil Milan a tak se všichni vydali pod jeho vedením na okružní výlet. Odpoledne jsme se opětovně usušili, najedli a pak jsme čekali na skupinku skautů z Brandýsa, kteří dorazili celí promočení s jedinou svítící baterkou okolo 9 hodiny. Pohostili jsme je horkou polévkou a čajem. Poté jsme chvíli hráli na kytaru a šli spát.

V pondělí jsme ráno uklidili a okolo poledne jsme se vydali do Mníšku na vlak.

Zadní země 28. – 30. 9. 2018

Tomáš Kronika ,

Sešli jsme se v pátek ráno na autobusovém nádraží ČSAD v Liberci, odkud jsme odjeli autem do České Kamenice. Zde jsme nakoupili proviant a navštívili tamní starožitnictví, kde se nám podařilo získat unikátní kousek na Tetřevky – starou dřevěnou horalskou krosnu. Po obědě v hotelu Studený jsme se přesunuli do osady Líska, odkud jsme vystoupali na horu Studenec s cílem pozorovat tamní kamzíky. Počasí bylo nádherné, bohužel se nám však žádný kamzík nezjevil. Pak jsme navštívili nedaleký Zlatý vrch, odkud jsme se přesunuli na terénní stanici AOPK ČR v Chřibské, kde jsme se ubytovali. Uvařili jsme si večeři a poté jsme si povídali.

V sobotu ráno jsme vyrazili autem přes Dolní Poustevnu do německé vesnice Hinterhermsdorf. Odtud jsme se vydali pěšky do údolí říčky Křinice. Zde jsme nastoupili na lodičku a s průvodcem jsme projeli soutěsku Obere Schleuse, která leží přímo na hranici ČR a SRN, v první zóně národního parku České Švýcarsko. Po půlhodinové romantické projížďce jsme vystoupili z lodičky a příkrými roklemi jsme vystoupali po dřevěných žebřících zpět k osadě obci Hinterhermsdorf. Odtud jsme se vrátili přes městečko Sebnitz zpět do Čech a vyrazili do osady Kopec do vyhlášené hospůdky U Oty, kde jsme si dali výborný oběd. Po této příjemné zastávce jsme vyrazili zpět na naší základnu. Následoval odpočinek, večeře a večerní povídání.

V neděli ráno jsme se nasnídali, uklidili základnu a vyrazili jsme zpět do Liberce.

Zahajovací výprava 14. – 16. 9. 2018

Tomáš Kronika

Sešli jsme se v pátek jako obvykle na autobusovém nádraží ČSAD v Liberci. Auty jsme se přesunuli na naší základnu Tetřeví chata, kde jsme si uvařili večeři.

V sobotu ráno nás uvítalo slunečné počasí. V půl deváté jsme vyrazili autem na Tichou říčku, kde nás čekala další ochranářská brigáda – výřez náletových smrků z mokřadní plochy. Počkali jsme na našeho předsedu Vaška Köhlera, který přijel s malým Vénou a dali jsme do práce. Okolo poledne jsme měli hotovo a uprostřed louky vyrostla velká hromada klestí.

Po malé svačině jsme se přesunuli k Hřebenovému buku nad Oldřichovem v Hájích. Odtud jsme se pak pěšky s nářadím vydali ke Skalnímu hradu, kde jsme rozřezali a odklidili obrovský buk, který spadl při větrné kalamitě přes cestu. Pak jsme se vrátili zpět do Oldřichova a usadili jsme se v útulném horském saloonu „U Kozy“, kde jsme si dali pozdí oběd. S plnými žaludky jsme se vydali na Tetřevky, kde jsme se již věnovali odpočinku a hrám.

V neděli jsme rozřezali a uklidili přivezené dřevo a udělali nějaké další drobné práce na základně. Okolo poledne jsme potom vyrazili zpět domů.